Petr Paulczyňski: homepage

Ženské zbraně – kudy na ně…?!

Existují a ne že ne. Je jich bohatý arzenál, vlastní ho každá a jsou hodně nebezpečné…a ne že ne…    

Mezi většinou mužů a jistou částí žen je jeden podstatný rozdíl.

Zatímco muži potřebují k tomu, aby si udělali „zářez na pažbě“ dovést milostný akt (a tanečky s tím související) až do úplného a zdárného konce, některým ženám (říkejme jim pracovně – koketky) stačí k hvězdičce na make-upu už jen to, že se jim podaří dostat muže do „polohy“, kdy má totálně odkrvený mozek a absolutně překrvenou část „spodního břicha“.

Potom následuje zařazení „zpátečky“ a kdo z mužů si myslí, že ženy neumějí couvat, tak je odsouzený k věčnému údivu. Koketkám to jde jedna radost…

Můj obdiv vlastně patří v takové situaci oběma – jak muži, který něco podobného ustojí a podaří se mu přepustit alespoň část krve zpět do šedé kůry mozkové, tak i ženě, která dokáže z takové krajně ožehavé šlamastiky vycouvat „bez ztráty kytičky“.

No jo, ale co když se k chemickému, a v podstatě čistě tělesnému procesu, připlete opravdová zamilovanost…?!

Čert vem, jestli je v tom ona pověstná a prý za vše mohoucí chemie, která dělá ze samečků trubce a samičkám rosol z kolenou. Kdo se s tím alespoň jednou v životě osobně nesetkal, tak vlastně ví o životě takříkajíc – kulový.

Krásně se na tohle téma vyjádřil F.R.Čech, když řekl něco v tom smyslu, že – „…takovej zamilovanej člověk (rozumějte – muž) se trápí, souží, je nešťastnej jako šafářův dvoreček. Nejí, nespí, ač pohan, modlí se ke všem svatým, aby ho ta jeho vyvolená vyslyšela a alespoň malinko, docela maloučko mu „dala“.

…nebo alespoň aby mu dovolila, aby si „vzal“…

Když už to nemůže takovej nešťastnej člověk vydržet, tak zruší všechno co měl, aby udělal to, co musí a vydá se za ní. Jede třeba přes celou republiku, pěšky, stopem, v dešti, ve vedru, aby konečně zazvonil u dveří své vysněné, vymodlené, svaté i toužebně prostopášné, ona mu otevře, klidně si tam tak v těch dveřích stojí…a…baští třeba jablko…!!!“

Vidíte to?!

Vidíte jací jsme my muži občas trapní a směšní…?

No jo no, co naděláme.

Ženské zbraně jsou nebezpečné a něco jako ochrana proti nim neexistuje. Snad na ně platí jen čas, který nám mužům, postupně s přicházejícím stářím, bere potřebu, abychom byli těmito zbraněmi zraňováni a udoláváni.

Zatím, dokud nám to věk a libido dovoluje, si však masochisticky dopřávejme ten luxus, dívat se na ženy a dívky, jak stojí orámovány zárubněmi dveří a svačí jablka.

Už ta Eva ho s klidem zbaštila a vidíte, kam to vedlo…

Na něéééé!!! :-)))

http://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/c/171137/Zenske-zbrane-kudy-na-ne.html

 


zpět | tisk | poslat odkaz
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 3204x, známka: 2.8
Kategorie: Společnost
online: 40
návštěv:

Locations of visitors to this page blog.idnes.cz
odkazy
Václav Klaus
eStat.cz
Město Brno
Moderní Brno
   ODS
   ODS Brno
   
   
   
   
odjinud aktuálně

TOPlist