"Samozřejmě do Prahy," říká Jiří Anderle. "Praha je totiž kulturní centrum," zdůvodňuje. Výborný argument, na jehož základě do Prahy může přestěhovat odkudkoli cokoliv.

"Odpor Krumlovských nechápu, je to stejné, jako kdyby mi chtěli zabránit odjet v mém vlastním autě," nechal se slyšet Ondřej Pecha. Jako pražský radní pro kulturu je zřejmě zcela nedotčen technickými zkušenostmi, a tak mi dovolte, abych tomuto Pražákovi, který nechápe, adresoval jedno poučení: Vážený pane radní, když necháte auto sedmdesát let rezavět na skládce, garantuju vám, že s ním neodjedete. A může být vaše třebas i sedmkrát.

Jemu podobní předchůdci se svým autíčkem nejdříve zacházeli tak, že ho málem zničili. A projevili okázalý nezájem. No bože, jeden křáp. Později buržoazní křáp. "Majitel" se pak staral jenom o to, aby se nemusel starat. Bez zájmu přihlížel, jak jeho hnijící vrak  zpod hromady haraburdí dolují ti, kterým ho bylo líto. Majetek nehodný kulturního zájmu nechalo naše cetrum šedesát let opravovat, ošetřovat a leštit někým, kdo ho považoval za skvost a kdo si ho postavil do svého nejlepšího pokoje.

Hrabivému Pechovi dnes najednou přeletěly přes nos komunální volby. A povedený "majitel", který má luxusních aut tolik, že konců jejich řad ve svých velkogarážích ani nedohlédne, chce připravit o jedinou radost toho chudáka, co se mu o jeho majeteček zadarmo jak vůl padesát let staral. A to přesto, že ožebračený ubožák pak kvůli tomu možná spáchá sebevraždu. Přesto, že takto získané auto půjde opět na vrakoviště, protože za těch padesát let pro něj naše "kulturní centrum" nebylo schopno stlouct ani kůlnu z několika prken.

"Epopej musí být veřejně přístupná," poučuje nás Jiří Anderle, jakýsi pražský malíř a grafik. Z toho mi vyplývá, že podle něj dnes Epopej přístupná není. Ty statisíce návštěvníků krumlovského zámku tedy zřejmě nejsou veřejnost, protože veřejnost existuje jenom v Praze.  "Do Krumlova na Epopej jsem se ještě nedostal," dodává Anderle. A je jasno - veřejnost jsem já! Já, Anderle První!!

Dovolím si připomenout, že z Prahy do Krumlova je stejně daleko, jako z Krumlova do Prahy. Krumlovským občanům tedy podle všeho nejsou veřejně přístupné Hradčany, Vyšehrad ani Národní divadlo. Přesto ani jednoho z nich dosud nenapadlo kvůli tomu stěhovat třeba zrcadla z Petřína do Krumlova. Podobně zrůdný nápad se asi může zrodit opravdu jen v pražské hlavě.

Jeho Veličenstvo Pražská Veřejnost se na Epopej do Krumlova ještě nedostalo, a tak musí hora k Mohamedovi. Stůj co stůj, ať to stojí co to stojí. Dovolena je každá rána. Pro kulturního centralistu je tak z bezcenného vraku najednou nenahraditelný klenot. A krumlovští, kteří obrazy zachránili, vrátili jim jejich původní krásu a zpřístupnili je široké veřejnosti, teď od jejich "majitelů", kteří je málem zničili, dostali vyčiněno, že s jejich majetkem zacházeli padesát let jako barbaři.

Nevím, zda pražský Mohamed kdy zvedl zadek a dostal k tomu, aby navštívil jiné "hory", které jsou prozatím v držení jiných barbarů. Třeba moravské sklípky, propast Macochu či Lednicko - valtický areál. Abychom tedy Mohamedovi tyto návštěvy usnadnili, přestěhujme do Prahy rovnou celou Moravu. Praha jako kulturní centrum si to jistě zaslouží.

Různí Andrlové a Pechové mají pravdu. Jen kulturní barbar může například vycpaného krokodýla nazývat drakem. Krokodýl přece patří k vodě a krokodýl, který je navíc kulturně památný, patří do kulturního centra. A stěhování se dá hezky provést právě teď, když kulturní centrum opravuje jednu ze svých kulturních památek. Tam ho přece uvidí daleko víc lidí než v nějakém zapadlém brněnském průjezdu.

I propast Macocha už má připraveno své nové místo. Ve Stromovce. A změní se i její šeredný moravský název. V Praze se bude jmenovat hezky česky - Blanka.

Podpálavské vinohrady by mohly přijít na Vinohrady. Jak vidíte - chce to jen pohrát si s velikostí jednoho písmenka a Praha bude mít konečně divadlo na pravých velkopavlovických vinohradech.

.

A takový Minaret? Toho je v jakési chladničce v džungli obzvlášť škoda. Rozebrat pěkně stone by stone a přestěhovat někam blíž k civilizaci - hezky by se vyjímal třeba na Petříně.

Jen doufám, že tam se na něj Anderle První už dostane. A když ne, může si ho nechat postavit třeba do svého obýváku.

"Právní nárok Prahy na Epopej je naprosto nezpochybnitelný," buší do nás dál nenažraní Anderlové a Pechové. Možná mají i pravdu. Měli by však vědět i to, že na označení slušný člověk právní nárok určitě nemají.

Svým pražským přátelům spoluobčany tohoto typu věru nezávidím. Právě takoví se totiž v minulosti zasloužili o známé moravské pořekadlo, že pro Pražáka končí republika v Počernicích. Aktuální dění kolem Slovanské epopeje ale teď tuto moravskou pravdu dost razantně vyvrací. Pro současné Pechy jsou přespočernické barbarské kolonie velice důležité. Vždyť kde jinde by naše "kulturní centrum" mohlo tak krásně plundrovat? Odkud by pod Pražský hrad sváželo všechno, co se mu kdy z našeho území hodí? Stačí se jen porozhlédnout. Líbí se Anderlovi Pernštejn? Žádný problém. Není veřejně přístupný (Anderle tam možná ještě ani nebyl), je v rukou barbarů (nad jakousi bystřinou v hlubokém lese) a je to kulturní památka - šup s ní tedy do kulturního centra Impéria.   

Svojí nebetyčnou arogancí a neskutečným sobectvím si nejrůznější Anderlové a Pechové chtějí léčit svůj mindrák z toho, že žijí ve velkoměstě, které je nejmenší na světě. A nejsou schopni pochopit, že loupeživými praktikami mu k prorokované hvězdné slávě rozhodně nepomohou. Obávám se, že rovněž morálního nároku se v Krumlově dovolávají marně. Centrálně kulturní lapkové dávno nevědí, co to ta morálka vlastně je.

Ale milí spolubarbaři, nezoufejte. Morava přežila i nájezdy Švédů za třicetileté války, a tak si myslím, že rabování novodobých pražských kuturních imperátorů přežijeme taky.

http://martisek.blog.idnes.cz/c/148768/Kam-patri-Slovanska-epopej.html