Článek „Nenápadná podobnost modré a oranžové“ (MFD 1. 9.) byl jistě psán s určitou mírou provokativnosti. Nicméně míra nadsázky je v něm tak vysoká, že je dobré si připomenout, kde jsou hlavní rozdíly mezi programy ODS a ČSSD.

V textu byl zmíněn údajně „jediný“ rozdíl - zvýšení daní pro lidi s vyššími příjmy v podání ČSSD.
Ano, v tom se neshodneme. Rovná daň zůstává jedním ze základních pilířů ODS, jelikož jsme přesvědčeni, že je spravedlivá, a přitom zachovává progresi vysokými daňovými slevami. Daně z příjmu neplatí zaměstnanci s jedním dítětem do výše 14 700 Kč, se dvěma dětmi do výše 19 000 Kč, se třemi dětmi do výše 23 300 Kč.

Nehodláme ani zvyšovat daně firem, ani daň dědickou, jak navrhuje ČSSD. Nízké daně jsou naším dlouhodobým programem a sociální demokracie razí pravý opak.

Opravdu nejsme přesvědčeni, že lékem na krizi je masivní zvyšování daní.
Rozdílů je však podstatně víc.

ODS se hlásí ke skutečné důchodové reformě, jejíž první etapu již prosadila. ČSSD ji dlouhodobě blokuje a i dnes chce obelhávat voliče, že není zapotřebí. Jinak by nenavrhovala zvýšení důchodů na úroveň 55 procent průměrného čistého platu (10 miliard korun ročně navíc) nebo 13. důchod (dalších 7 miliard).

Cestou k likvidaci hutnictví a hornictví jsou nápady na povinné důchodové připojištění zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí placené jejich zaměstnavateli s celkovými ročními náklady 10 miliard korun.

ODS prosadila snížení sociálních dávek směrem k adresnějšímu a více motivujícímu sociálnímu systému. Mimochodem je poněkud překvapivé, že dnes tyto již zavedené prvky předkládají některé strany napravo od středu jako průlomová řešení.

ČSSD je někde úplně jinde.
Chce zvyšovat sociální dávky, rušit první tři dny bezplatné nemocenské. Jen v oranžové knize popsaná konstrukce zvýšení rodičovského příspěvku až na 80 procent platu s degresivní sazbou a zvýšení a rozšíření výplaty přídavků na děti by vyšla na více než 80 miliard korun. ODS bude trvat na udržení adresného sociálního systému. Reforma nemocenské vedla k nejnižší míře pracovní neschopnosti v historii České republiky, za podmínek běžných ve vyspělé Evropě. ODS také učinila řadu vstřícných kroků vůči podnikatelům, jejichž počet po předchozím poklesu stoupl za vlády ODS o 50 tisíc. Na tom se jistě projevilo i snižování byrokracie, ve kterém chceme pokračovat.

Lišíme se i v podpoře rodin s dětmi. ODS rodinám snížila daně.
Dnes chceme podpořit především nestátní a soukromý sektor výhodnými podmínkami pro zřizování nových forem péče o děti, šetřící státní peníze. ČSSD chce investovat miliardy do veřejných předškolních zařízení v souladu s barcelonskými cíli, což je dnes mimo ekonomickou realitu.

ODS rovněž nemíní nadbíhat zájmům Ruska, jak činí ve shodě ČSSD a KSČM. A sociální demokracii ani příliš nepomohou billboardy „Zabráníme návratu komunismu“, když s komunisty v řadě krajů spoluvládne.

Rozdílů by se našlo podstatně více, včetně přístupu ke zdravotnictví, což neznamená, že se někde tyto programy neprotínají. Celková vzdálenost mezi nimi je však přesně taková, jako byla vždycky - tedy asi jako mezi Zemí a Marsem.