Poté, co jsem na besedě k rozvoji města otevřel otázku redukce městských částí, oživil se zájem o tuto oblast. Sranda je, že Zelení naopak chtějí jejich počet rozšiřovat. Rovnost toto téma zvedla a požádala Karla o článek. Dali mu limit 2800 znaků včetně mezer, proto je to  dle autora drsně zkrácené.

Reforma veřejné správy?
- to je věčné téma pro konverzaci šéfů vlád, žutnalistů, členů parlamentů, zastupitelů a všech občanů, kteří hledají všelék na zavedení rovnováhy do veřejných financí a zlepšení bureaukracie… to je věta z úvodu článku (Obec.věstník zemského hlav. města Brna) o reformě Dr. Richarda Šňupárka v roce 1931.  
Historie jednou větou:  v roce 1850 mělo Brno 55000 obyvatel a čtyři „městské části“, v roce 1919 mělo tzv. Velké Brno 220000 obyvatel a  22 místních výborů, po roce 1946 bylo stanoveno 10  Místních národních výborů  a po sedmi velkých reorganizacích  v době totality bylo město před rokem 1989 rozděleno na pět obvodů.
A jak to bylo v roce 1990? Po brněnsku: marná snaha o prosazení zákona o městě Brně (tvorba , diskuze a připomínkování)  vyčerpala tehdejší zastupitele natolik, že dva dny před vypršením  vládou stanovené lhůty na bouřlivém zasedání  schválili stav, který trvá doposud.
Diskuze o efektivnosti tohoto uspořádání  vznikla už tehdy a  čas od času  ji někdo obnoví.  Všichni komunální politici pokývají hlavami: něco by se s tím mělo dělat, ale tím to končí, protože  rozumné vyřešení toho problému sebou přináší velké politické riziko. Protesty by nebraly konce a  navíc je nutné splnit zákonné podmínky: u změny výkonu státní správy souhlas rady MČ, u změny samosprávy souhlasné rozhodnutí místního referenda.       
Ovšem o každém důvodu pro reorganizaci počtu MČ by se dal napsat článek: nesouměřitelné podmínky jednotlivých MČ, několikanásobné rozdíly ve finančních nákladech na jednoho obyvatele MČ pro výkon veřejné správy, nesystematičnost rozdělení města,  nepřiměřené náklady  na samosprávné orgány. Další důvody  přibyly v poslední době: využití informačních technologií, elektronické podatelny,  elektronicky zpracovávaných dokumentů to je situace, která vede k tomu, že stále větší počet občanů nemusí osobně na úřad.   
Jsou i námitky: svébytný charakter malých městských částí, znalost místních poměrů, dostupnost úřadu především pro starší občany. Myslím, že  jsou zástupné.
Před pěti lety jsem navrhl  tři varianty změn v uspořádání města (které tenkrát šetřily cca 250 mil. v nákladech na veřejnou správu): A)racionalizace – 10 městských částí, B)centralizace – 7  nových správních celků, C)restrukturalizace - 16 nebo raději 17 městských částí vzniklých připojením těch nejmenších. Proč raději 17?  No aby zůstala městská část Brno – Komín!
                                                  
Karel Hledík, starosta MČ Brno – Komín a člen  ZMB