Na smrtelné posteli.

Pánové pozor. Ať nedopadneme takhle. Mně to připadá dost ze života.

Na smrtelné posteli leží 80-letý milovaný manžel, otec, dědeček.

Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, žena, všechny děti, skoro všechny vnoučata a dokonce několik pravnoučat.

Všichni soucitně a v tichu čekají, až příjde ta chvíle. Náhle se dědeček probere a povídá: Povím Vám, mí nejbližší, své největší tajemství:

Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto.

Ale jednoho dne mi přítel pověděl: Ožeň se a založ rodinu, protože Ti nebude mít kdo podat sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň.

A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život.

Večerní  diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálů s manželkou.

Autem jsem jezdil pro vás, děti moje, do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje.

Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď když ležím na smrtelné posteli, víte co je nejhorší ?

 Co tatínku náš drahý ? všichni se ptají.

Nemám, kurva, žízeň...