Takže lhát se smí, pane senátore?

22.9.2006 podali jsme s kolegou Leo Venclíkem žalobu na ochranu osobnosti na prof.RNDr. Jiřího Zlatušku CSc.

Důvodem byl článek, který jmenovaný zveřejnil na serveru Neviditelný pes a v němž nás nařknul z korupce v souvislosti s "kauzou Jalta", mne pak navíc z toho, že na základě mé intervence neodvysílala ČT blíže nespecifikovanou reportáž. Na tyto denunciace jsme reagovali písemnou výzvou, ve které jsme vyzývali autora k omluvě, protože žádný ze svých výroků poškozující naši osobní i politickou čest nebyl schopen doložit. Namísto omluvy, dočkali jsme se další snůšky výmyslů prezentovaných na tiskovce i webových stránkách žalovaného až po konkrétní výzvu, abychom vrátili čím jsme se obohatili.

Dnes, 10.10.2007 to jest prakticky do roka a do dne, bylo u Krajského soudu nařízeno líčení ve věci. Žalovaný se nedostavil a jeho právní zástupce jeho  obhajobu opíral především o to, že politik na sebe dobrovolně bere břímě být terčem kritiky a to někdy i neoprávněné a nekonstruktivní. Za vrchol považuji předložený důkaz - tisky z mých webových stránek, kde také kritizuji své politické a názorové odpůrce. Což je sice pravda, ale mezi ironií a humornou nadsázkou a přímým nařčením z korupce je rozdíl jako mezi hodinkami a holinkami. A navíc můj web nikterak nesouvisí se žalobou.

Protistrana dosáhla dalšího stání, neboť navrhla výslechy dalších osob, které podle mne s vlastním petitem a to je nařčení z korupce nemají nic společného. Co asi tak může třeba dosvědčit v té věci navržený Břetislav Rychlík, který byl osobně připojen k dehonestující kampani na moji osobu realizací představení Revizor,s podtitulem Bobčinskij, Dobčinskij a Paulčinskij. Mimochodem, jeho svěží dílko v níž pak o nějakém Paulčinském nebyla ani zmínka se ukázalo být prorockým hlasem, neboť od úterka jsem Revizor, coby nově zvolený člen Kontrolního výboru. To jsou ty paradoxy, řekl by klasik.

Ale zpět k dnešnímu soudu. V původní žalobě, jsme požadovali omluvu na Neviditelném psovi, nemajetkovou újmu každý 50 tisíc s deklarovaným užitím na charitu . Finanční plnění jsme dnes stáhli, protože o peníze nám ani tak nešlo. Další ústupek v rámci zjednodušení jsme učinili na výzvu, zda jsme ochotni k nějaké formě smíru. V té chvíli jsme navrhli pouze ústní formu omluvy, třeba před soudem, nebo na zastupitelstvu. Na tuto nabídku po telefonické poradě obhájce se žalovým nám byla nabídnuta tak vágní formulace, že jsme ji nemohli přijmout. Další jednání se potom vleklo až na délku 4 hodiny.

Na dotaz ČT, jak si tedy představuji omluvu, jsem proto potom v rámci snazšího pochopení věc bagatelizoval, že mi bude stačit, když žalovaný prohlásí: Pavouku sorry, já jsem se spletl. Prostě jde o to, aby došlo k aktu jasné omluvy. Na slovech už tak nezáleží.

Rozhodně nemohu přijmout text obhajoby že: osoby veřejně činné mohou hrát roli "hlídacího psa" pouze pod podmínkou, že mohou prokázat pravdivost svých kritických názorů.

Tato slova překládám do lidštiny. Lhát se smí. Myslel jste to tak, že pane senátore.