O kultuře a komerci.

Brněnští divadelníci a studenti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v centru Brna podpořili pražské kolegy.

Ti tento týden při takzvaném Týdnu neklidu za Prahu kulturní protestují proti novému systému grantů na kulturu, kterou se chystá prosadit pražský radní Milan Richtr.

Protože si nejsem zcela jist co se v Praze děje (v Brně je to jinak), výjimečně se zdržím komentáře. Ale přidám pár komentářů, které s protestujícími nesouhlasí. Jsou buď z on-line diskuzí, nebo z článků autorských.
Tyto komentáře však brněnskou iniciativu staví trochu do jiného světla. Trochu mne mate, že k brněnské akci jsou připijena i taková jména jako Stanislav Moša či Daniel Dvořák. To mne mate. Budu si muset s nimi o podstatě problému popovídat. To, že je připojen i BřéťaRychlík mne nepřekvapuje. To je profesionální buřič. Takový brněnský Che Guevarra.

Jeden vtipný příspěvek z diskuze
Tvořím totiž opravdu velmi hodnotnou, vskutku navýsost uměleckou a nekomerční literaturu. Bohužel dnešní vydavatelé jsou nekulturní barbaři, kteří se ženou jen za sprostým ziskem a umění vůbec nerozumí. Všichni mí kamarádi tvrdí, že má díla jsou skvělá. Proto se spolu s vámi domnívám, že je mým svatým právem této činnosti věnovat co veškerý svůj pracovní čas. Jako skutečný umělec samozřejmě nemohu vykonávat žádné občanské povolání, to je nám dvěma jasné. Proto vám nařizuji, abyste mi ze svého platu posílal mnou určenou částku na účet, který vám sdělím e-mailem. Pokud tak ihned a bez protestu neučiníte, nejste u mne nic jiného než nekulturní hovado a budu o vás mluvit v pátek na ČT s Krausem! Máte se na co těšit...

Jiří Hermanek: Postoje divadelníků bych shrnul asi takto: Na naše teplé pelíšky se zabezpečenými a zčásti bezpracnými, příjmy nám nesahejte a dejte peníze také těm, kteří hrají tak náročně, že tam nikdo nechodí, popřípadě umí peníze rozhazovat tak dovedně, že jsou stále v mínusu.

A těm, co divadlo hrát umí, tak nedávejte nic. Jsou to žabaři, umí hospodařit, nejsou ani schopni vyprodukovat pořádnou ztrátu. Tací, ať se starají sami o sebe, byť by divadlo hráli sebelépe. Vždyť o divadlo tady také vůbec nejde. Jak také jinak. Jde tady jen o peníze, o které, jak všichni velmi dobře víme, jde až v první řadě.

http://hermanek.bigbloger.lidovky.cz/c/37039/Jaro-divadla-a-blob.html

na webu Miroslava Macka: Paní Eliška Kadlecová napsala před pár dny dopis Lidovkám, týkající se protestních akcí pražských divadelníků, ze kterého rozhodně stojí za to citovat:
Souhlasím s paní Machalickou, že divadlo či výtvarné umění nevznikají jako když "Baťa seká cvičky". A mohu ji ujistit, že stejné to je například u managementu, advokacie či atomové fyziky. To však neznamená, že by z tohoto důvodu měli mít ti, kteří toto povolání vykonávají, automaticky nárok na jakékoliv dotace. V případě, že se jim v branži nebude dařit, nezbude jim zkrátka nic jiného, než se poohlédnout po něčem jiném. A nevidím důvod, proč by herci měli být výjimkou.
....Lidí, kteří si stojí za svým i přesto, že to pro ně představuje ekonomickou nevýhodu, si pochopitelně vážím. Zároveň ale nechápu, proč bych to měla finacovat ze své kapsy. Víte, ono se celkem lehce "tvrdošíjně stojí na svém", když vám to někdo jiný zadotuje.

www.viditelnymacek.cz

A článek Petra Žantovského - Grant jako podmínka pro výkon veřejné služby?

Ředitel Městských divadel pražských (MDP) Ondřej Zajíc rozeslal na desítky adres zainteresovaných osob, šéfů divadel, novinářů atd. vyjádření k debatě o financování divadel v Praze. Z jeho textu opravdu stojí za to vypíchnout jednu citaci, která je myslím kvintesencí celého problému:

„Občané si v MDP a jiných příspěvkových a neziskových organizacích prostřednictvím magistrátu objednávají službu. Prosím, jmenuje se to služba, veřejná služba! Platí si tak to, co prostě jinak zprostředkovat není možné. Někteří zástupci ziskové kulturní sféry matou veřejnost, pokud tvrdí, že dělají to samé. Nedělají, protože to nelze. To je historická zkušenost. Pokud budou nabízet službu, potřebují na to příspěvek, grant…..Pokud mám grant, dělám službu, pokud ho nemám, nedělám.“

Přeložme si to: Divadla, která takzvaně plní veřejnou službu, tedy divadla příspěvková, tuto službu plní proto, že dostávají grant. Není to tedy tak, že grant má dostávat ten, kdo plní nějakou veřejnou službu. Znamená to, že privátní divadlo nemůže dělat veřejnou službu, protože nedostává grant.

To by se ale také dalo velmi snadno interpretovat takto: Dostane-li privátní divadlo grant, začne (dle úvahy pana ředitele Zajíce) plnit veřejnou službu, má totiž na to ten grant. Zatímco když doposud příspěvkové divadlo nedostane grant, přestane plnit veřejnou službu. Což je fakt. Toto divadlo, dodejme, nejspíše bez grantu zanikne, protože jinak, než za veřejné prostředky existovat neumí.

Myslím, že se pan ředitel Zajíc chytil do vlastní logické pasti. Udělení grantu je podle něj podmínkou k výkonu veřejné služby.  Celá bitva o granty pražského magistrátu se tak dostává do jasného světla: Ti, kdo granty dostávají, se bojí, aby je nedostával ještě někdo jiný. Co kdyby se pak někdo začal zamýšlet, jak to tedy je s tou veřejnou službou?

http://www.ceska-media.cz/article.html?id=239328