Ministr Kocáb se v Brně seznámil s jednou z vyloučených lokalit, které nikdo neřekne jinak než Bronx. Jednomu Romovi slíbil, že mu koupí kytaru. Jinak přijel s prázdnýma rukama, protože Džamilin projekt na řešení vyloučených lokalit nějak nefunguje.
Projekt byl pozastaven protože: „Z předloženého návrhu věcného záměru zákona není zřejmý konkrétní účel, konkrétní smysl a konkrétní působnost nově navrhovaného úřadu agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. V předloženém návrhu nejsou vysvětleny používané pojmy, z návrhu není zřejmé, co jsou romské lokality, není vysvětlen pojem sociální začleňování, není zřejmé, jak bude prováděno sociální začleňování v praxi, kdo kam a konkrétně jak bude začleňován, zda romské komunity do neromských komunit nebo opačně.“
Tolik z oficielní oponentury.
Myslím, že taky nemáme vyjasněno kdo to jsou ti vyloučení Romové. Jak napsal publicista Roman Krištof: Jsou to roztančené postavy na obrazech v Muzeu romské kultury na Bratislavské, olašské matróny v kožiších posedávající s houfem dětí v kavárnách kolem náměstí Svobody nebo sběrači železného odpadu i neodpadu, neplatiči, nezaměstnaní a nezaměstnatelní?
Pan Kocáb by měl začít od začátku a rozetnout bludný kruh v němž se motá vztah Čechů a Romů. Romové se nezmění, dokud se na ně většinová společnost nezačne dívat jinak, a většinová společnost se na ně nezačne dívat jinak, dokud se Romové nezmění. Tak kdo se má změnit? Mají se změnit Romové, nebo gadžové? Vybydlování a nedostatek hygieny okolí totiž není problém většiny.
Hned pak by mělo přijít na řadu vyžadování dodržování práva. Protože když se od této menšiny začnete vyžadovat dodržování zákonů, vědí jen svá práva. Povinnosti nikoliv.
Co je potřeba změnit je to, aby neplatil starý vtip: Jaká jsou 3 nejhorší slova, která vám cikán může říct? "Dobré ráno, sousede." A věřte pane ministře, že darováním kytary nepokročíme ani o milimetr. Stejně jako budováním pomníků a vykupováním prasečáků nebo koupališť.