Sledování pořadu OVM je sice pro mnohé jen těžce přijatelnou ztrátou nedělního času, přesto je to však jeden z mála pořadů, kde můžeme na vlastní uši slyšet autentická vyjádření a názory politiků bez toho, aniž by nám je do svých vlastních interpretací přežvýkal některý z ctěných novinářů.

Neříkám, že ta jejich interpretace musí být nezbytně špatná nebo lživá. Každý z nás vnímá svět kolem sebe z jiného zorného úhlu, který ovlivňuje spousta faktorů počínajíc mírou znalostí, zkušeností, nebo zastávaným světonázorem. Každopádně však je každý takový komentář značně subjektivní, a proto jsou potřeba pořady, kde si názor na osobnost politika a jejich práci můžeme udělat nezprostředkovaně.

Často se mě v emailech ptáte, proč už nepřebírám glosy Miroslava Macka. Neupírám Mackovým glosám jistou míru vtipu a ironie, a dokonce mě některé i velmi pobaví. Myslím si však, že on je dokonalým příkladem výše popsaného. Jeho komentáře už delší dobu nevycházejí ze znalostí prostředí, ale pouze komentuje subjektivní komentáře nebo zkreslené zprávičky z novin, a to způsobem jakoby to byla skutečná pravda. Od člověka, který byl sám mediálním „oblíbencem“ novinářů a na vlastní kůži poznal výsledky jejich profesionality, očekávám přece jen trochu něco jiného, než že bude dotvářet mýty českých „spin doktors“ a dávat jim punc pravdivosti. Těch příkladů, kdy tak učinil, bych mohla najít snad tisíc, pro demonstraci ale bude stačit ten poslední, kdy svou glosu minulý týden postavil na základě mylné informace MF Dnes, že ministr Fuksa poskytl útočiště dvěma úředníkům vyhozeným pro plýtvání z ministerstva dopravy. Vyhodit, odvolat Fuksu z funkce, zněla jeho výzva Nečasovi. Samozřejmě, že všechno je trochu jinak, než píšou naši novináři a pevně věřím, že právě Nečas se neřídí jejich zaručeně pravdivými informacemi. Tak, jako se jimi nakonec v minulosti neřídil ani Václav Klaus, když šlo o „Mackův“ knižní velkoobchod. Proto ten deficit Mackových glos na Virtually. Přemoudřelá stará kráva, která si už nepamatuje na telecí léta, je vhodná pouze na jatka.

Ale nyní již k OVM. Ministr vnitra John je důkazem, že šéfem ministerstva může být kdokoli. Odborníkem za tři týdny, dal by se nazvat nějaký nový vzdělávací projekt, které v takové míře financuje EU a jejíž fondy opravdu šikovní podnikatelé umí na 100% využívat. Ministr John měl odpověď na všechno a vůbec se nedá říct, že by působil jako takový idiot, jak ho líčí novináři. Šéf policejních odborů Štěpánek, proti němu naopak vypadal jako trotl z povolání. Ale…. Nakolik byl John populistický a nakolik já jsem subjektivně zaujatá vůči všem odborářským bosům, to už nechám na čtenářích. Pravdou však je, že moderátor Moravec vůbec nebyl ochoten rozebrat podrobněji fakt, že Rakousko má méně policistů než ČR a vůbec ho nezajímalo, kdo inkasoval v roce 2005 provizi 350mil. za obchod, který uzavřela Česká pošta s ČSOB a dalšími za poskytnutí obchodních přepážek ve svých objektech. A to je například informace, která v pořadu z úst ministra Johna padla a která by občany jistě zajímala převelice.

V utery bude poslanecká sněmovna volit ombudsmana. Přestože naši poslanci budou vybírat ze čtyř jmen, domnívám se, že jediným skutečným kandidátem vhodným na tuto funkci je občanský aktivista John Bok, který vlastně ombudsmanskou práci vykonává už téměř 30let. Ten ale zvolen nebude. Svou třicetiletou činností totiž dostatečně jasně prokázal, že pracuje celkem efektivně i bez funkce a s ní spojených finančních požitků, což je zcela v duchu Nečasova názoru proneseného místo odpovědi na novinářské dotazy v souvislosti s odměnami členů NERVu. Za službu vlasti se neplatí.

Kandidáti na ombudsmana? Já vidím jen jednoho!