Pomatení, nebo Nesehnutí?


Pro mne byli Nesehnutí dosud sice obskurní, ale neškodná ekologická skupina. Podle nich  ekologické problémy je třeba vnímat spolu s jejich sociálními příčinami a důsledky a s ohledem na ně je třeba je také řešit.



Proto se prý zabývají ochranou životního prostředí i ochranou lidských práv. No budiž. Ať si protestují, proti čemu chtějí, možná se někdy trefí a upozorní kromě na sebe i na nějaký nešvar, i když mne zrovna žádný konkrétní případ v tomto směru nenapadá.

Okamžik, kdy jejich možná chvályhodné, leč nikoho nezajímající aktivity přešly v happening hodný svěrací kazajky bylo, když se v předvánočním období vrhli do ulic Brna pod heslem: Nejezte kapry. Nezabíjejte o Vánocích nevinná zvířata. Vraždění kaprů je krutý zvyk. Kapři prý při výlovu zažívají strach a paniku.

Jejich mluvčí Magdaléna Navrátilová vydala prohlášení: „Chceme upozornit na to, že lidé nemusí kvůli tomu, aby dodrželi českou tradici, jíst na Vánoce kapra. Kapr přece nedělá z Vánoc to, čím jsou“.

A otevřeli na náměstí stánek s veganskou stravou a doporučovali jako Vánoční večeři cizrnu. Nevím sice přesně , co je to cizrna, ale určitě to bude nějaké zrní. Takže nic umělého, rostlinka, chudinka. A nějaký pomatený nesehnutý vegan ji chuderu brutálně narve, pak ji napěchuje do pytle a veze ji do mlýna. Zajímá ho troubu, jak taková cizrna, boží stvoření trpí? Jak ji to bolí? Jaký zažívá strach a paniku? Vždyť je to přece taky živý organizmus, ne?

A tak se ptám. Proč mně nějaký pomatený vegan nutí nejíst kapra? Zítra mne budou nutit nejíst vepřové, pozítří hovězí. A při pomyšlení, že mě žrout cizrny bere "šnycl" nebo pořádný medium argentinský bifteček, změním se z tolerantního občana respektujícího přístup žít a nechat žít v běsnící monstrum a příště až je potkám na náměstí, narvu jim tu cizrnu, sójové boby, a obilní klíčky tam, odkud jim obvykle odcházejí už jako finální produkt metabolismu. Ať si laskavě táhnou dělat ty svoje pomatené kampaně někam za město. A mohou k tomu přidat i heslo zabij bobra, zachráníš strom.
Kapra sním, proč ne. O Vánocích zvlášť, protože k nim patří určitě víc než cizrna. Ale na kus masa mi šahat nebudou.Protože řekněte, co by to bylo za život bez kusu pořádné flákoty? A začíná  to nenápadně u kaprů.

A proto volám. Pryč s cizrnou. Ať žije kus flákoty. Ať žije steak. 

 


Vloženo: 29. 12. 2008, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)