Mezi olašskými matronami, co se občas houfují na parkovišti blízko radnice Brno-sever, ze Slovenska přistěhovanými „rumungry“ posedávajícími kolem vietnamské hospody či studentkami spěchajícími po Bratislavské do „Ščukovy“ romské střední školy
Mezi olašskými matronami, co se občas houfují na parkovišti blízko radnice Brno-sever, ze Slovenska přistěhovanými „rumungry“ posedávajícími kolem vietnamské hospody či studentkami spěchajícími po Bratislavské do „Ščukovy“ romské střední školy
je nepřehlédnutelný. Leo Venclík se ubírá skoro každý den z radnice, kde starostuje, k přistavenému automobilu pěkně rozvážně, jakoby ze zpomaleného filmu, rozepnutým sakem, trochu rozčepýřenými vlasy a pootevřenými ústy připomíná spíš agronoma z 80. let než typické figuríny mocných politiků ODS.
I jeho o něco proslulejší bratr Milan Venclík mezi podnikatelsko-politickými lobbisty s modrou orlicí na klopě a žraločím úsměvem trochu přečnívá. Nejen mezi funkcionáři ODS přece jen trochu nezvyklým členstvím v sektě Hnutí Grálu nebo prvním sňatkem až kolem padesátky.Z dvojice Venclík a Venclík se už nějaký pátek ježí chlupy na těle řadě lidí v brněnské ODS. Mají na jejich vkus ti Venclíci nějak moc funkcí, ale lid tam dole je prý moc nebere, cítí z nich aroganci. Milan Venclík, člověk s technickým vzděláním, do vysoké politiky odstartoval z prostředí brněnských prádelen, kde dělal byznys, a pak už jen a jen rostl. I když na něj šili boudu podnikatelé podobné krevní skupiny, z různých nařčení ohledně úplatků a korupce úspěšně vyklouzl. Brněnskou ODS si omotával kolem prstu, a na svatbě mu přišli pochválit nevěstu též Ivan Langer a Martin Říman.
Krajské volby sice projel, i když jeho billboardový buclatý úsměv zdobil volební teritorium od úrazové nemocnice až po zatáčku k hradu Pernštejn, ale přesto se otřepal, dokázal uplést i s hlavním protivníkem, vítěznou ČSSD, kamarádčoft, a zasedl tak v Radě Jihomoravského kraje. Venclíkova snaha dostat se na volitelné druhé místo kandidátky do parlamentních voleb a přitom se udržet vysoko i na kraji provokovala už příliš, na problém bylo nutné nasadit přímo Topolánka.
Ledy se tedy hnuly a Milan Venclík nejenže už není na kandidátce ODS, zmizel i z oblastní rady ODS, strana ho vyzývá, aby sbalil kufry i v krajském zastupitelstvu a odvolala i jeho bratra Lea z pozice šéfa klubu ODS v brněnském zastupitelstvu.
Možná že tak zapůsobí na část „moralizující pravice“, která v poslední době začala přecházet od občanských demokratů ke straně charizmatického knížepána. V očích širších vrstev, na které dopadá hospodářská krize nejvíc, se však ODS sesazením Venclíků nijak zvlášť nepolidšťuje.
Autor je politolog