Hlody pondělní aneb miluji naše média


Tak nám rozvířila virtuální prostor bývalá disidentka a zástupkyně ombudsmana Anička Šabatová. Signatářka a mluvčí Charty 77.  Za svou činnost obdržela řadu cen a vyznamenání. 




 Držitelka Ceny OSN za obranu lidských práv a ceny Alice Garrigue Masarykové.V současnosti působí jako předsedkyně Českého helsinského výboru a je členkou Evropského výboru pro zabránění mučení při Radě Evropy. Kromě tohoto popisu nemůžeme zapomenout zmínit, že její jméno se objevilo také v Kuřimské kauze, kde pomáhala s podivným získáváním FALEŠNÉ identity Aničky společně se Zeleným blouznivcem Jakubem Patočkou.  O případu  Aničky věděla  poté, co jí o něm řekl Patočka. Šabatová sestrám Mauerovým radila, jak Aničku získat do své péče. Sestry se podle Šabatové bály, že pokud o legalizaci Aničky zažádají oficiálně, bude jim automaticky odebrána do ústavu. O podílu Šabatové a Patočky v kauze  se nějak záhadně přestalo mluvit. Ale zpět k jejímu víkendovému výronu. Chartistka chce zavést cenzuru médií a diskusí. Zvláštní. Osoba s její historií chce regulovat média a veřejné diskuse či vychovávat děti na školách k rasové toleranci v reakci na protiromská shromáždění. K tomu lze říci jediné. Je to chucpe. Zaplavuje nás vlna politické korektnosti. Politická korektnost by se dala nejjednodušeji popsat jako myšlenková tyranie vůči normální většině, fungující tak, že předstírá ohleduplnost a soucitnou laskavost vůči všem možným nenormálním menšinám, které vnímá jako tak či onak znevýhodněné, a musí je proto zvýhodnit, píše například známý publicista Benjamin Kuras. „Těch si dokáže navymýšlet tolik, až z nich udělá privilegovanou většinu a z normální většiny znevýhodněnou menšinu". Nezbývá mi než říci: Neustále roste počet cenzorů, kteří nám mohou políbit šos. Ostatně, jak moc se liší paní Šabatová od paní Pohlové? A pojďme na titulky.

A zprávy o počasí: Podzim udeří naplno, babí léto nečekejte. Pozor na deprese, píší na ČMHÚ. Tak nevím. Ještě minulý týden nás připravovali na teplo a včil zas chčije. Pavouk když slyšel o depresích požaduje Lexaurin a vlněnou deku. Prý nejlepší prodávají na akcích pro důchodce. Nechce si nechat vysvětlit, že to jsou šmejdi. Ovšem přicházející chladno má výhodu. Budu si moct vypnout chlaďák na pivo a víno a poté co vyhodím manželce z balkonu truhlíky, využít přírodní chladnici. 
                                                                                                                                                                                                              
A z mého života: Poté co jsem povečeřel chleba s Romadurem, dostal jsem chuť na indiánka. Tato zvláštní chuť mne přivedla k zamyšlení, zda nejsem těhotný. Poté co jsem se svěřil manželce, pravila tato, že se  mám uklidnit. Prý ta vana je z toho že jsem vyžranej. To mne uklidnilo. Protože jinak bych měl problém, kdo mne do toho přivedl. Poté co jsem se prohlédl, rozhodl jsem se přejít na krabičkovou dietu. Vlastně krabicovou.

A na Fejsbůku napsali:

A na konec něco veselého:


A to je dneska všecko.


Vloženo: 16. 9. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)