Hlody středeční aneb miluji naše média


Tak se nám zase zviditelnili Zelení. Zase se převlékli ze zeleného do pravdy a lásky protože prý musíme být všichni Václavem Havlem jak pravil mládeneček Liška.




Jo a taky si do batůžku přidali jednu oblíbenou menšinu. Rumla naštěstí zatím nevytáhli. Už čekám jen pozvání do nějakého pořadu o němž se příští týden nemluví i kdyby si jeho moderátor zalomil prst v....nose.  Už stačí jen těsně před volbami cinknout nějaký průzkum a pak šesti poslancům vrazit čtyři ministerstva. Deja vu. Akorát útok na Klause jak nedávno předvedl Liška je k ničemu.
Nemám v oblibě Jakuba Patočku, ale svého času napsal v Literárkách v článku Chtělo by to nějakou Zelenou stranu a platí to do dneška
*Strana zelených se zapíše do dějin především křivením zeleného politického ideálu
* všemi mastmi mazaný vzor bezzásadového kariérismu určitého segmentu nastupující generace mládenec jménem Ondřej Liška
* na Stranu zelených bude vzpomínat jako na politický objekt, který se do praxe české politiky pokusil uvést radikální bolševický ideál, podle nějž kdokoli může dělat cokoli
* nekonečně nekompetentní Dany Kuchtové do resortu školství i svěření ministerské funkce obdobně nedisponované Džamile Stehlíkové
* Proces, jímž se Dana Kuchtová měnila z Bursíkovy první zelené dámy v první černozelenou ovci
* prosadili do funkce ministra… Budulínka.
* Ondřej Liška je ukázkovým Budulínkem. Moc pěkně se směje, snaží se být s každým zadobře a kohokoli, spočítá-li si, že to prospěje jeho kariéře, bez váhání podrazí.
* Martina Andera, který byl ještě jen před rokem relativně čiperným šéfem Hnutí DUHA, zatímco dnes je takřka prototypem mdle flexibilního zeleného politika, neboť se účastní dvou zcela protichůdných koalic.
Kde jsou ty doby, kdy správný ekologický aktivista byl skromný, nejezdil autem, nepoužíval intimsprej, nejedl maso, chodil oblečen do režné haleny z přírodních materiálů, svítil  loučí, nemyl se, recykloval toaletní papír, choval kozy a jediným jeho úletem bylo hulení trávy. Jediným ideálem zeleného aktivisty zůstala snaha celou přírodu oplotit a pod pohrůžkou pokut hlídat, aby nikdo nepošlapal kytičky a nevylekal zvířátka a broučky. Kde jsou ty batikované dětičky co se přivazují ke kdečemu? Dnes vidíme pár kravaťáků, kteří tyto dětičky sofistikovaně manipulují a brání čemukoliv, co má společnost posunout kupředu. Jsou schopni zablokovat kdekterou stavbu, kdekterou silnici a jako prostředek jim poslouží tu chudinka ptáček, tu chudinka žabička. A pak je tu vrcholová vrstva pragmatiků moci, která se šesti poslanci obsadí čtyři minsterstva a jejichž rukama protékají tiše miliardy. Doufejme, že po odchodu pragmatika Bursíka zažijeme totální rozpad Zelených a návrat batikovaných blouznivců. A pojďme na titulky.

A zprávy o počasí: S ohledem da globální ochlazení, byl jsem nucen po takřka 4 měsících začít opět nosit ponožky. Taky jsem vygooglil, že bude-li tuhá zima mi aapoví ptáci i houby. Ptal jsem se svýho ptáka, ale ten mlčel. Ovšem zjistil jsem, že mému sklípkanovi houstne ochlupení a taky nabírá sádlo. I houby nám prý mohou napovědět, jaké asi bude počasí. Když se prý "urodí" hodně hub na podzim, příchod zimy se prý trochu opozdí. Podle toho, kolik jich nosí domů z chaty manželka, to vypadá zatím dobře. I podle množství ponožek v sandálech, které jistě dělají radost Zdendovi. 
                                                                                                                                                                                                              
A z mého života: Nasadil jsem zásadní léčbu. Výměnu krve. Nebojte, žádná infuze. Cestou domů se vždy zastavím ve vinařství Svoboda a zakoupím burčák. Protože se ho prý má vypít tolik co má člověk krve, měl bych s tím už přestat. Ale nepřestanu. Léčit se má člověk zodpovědně. Akorát musím Svobodovi říct, že by mi měl s ohledem na množství zakoupené tekutiny jako bonus přidat roli toaletního papíru. Protože to moudro, že je lepší se pos*at z burčáku jak oslepnout z kořalky je fakt pravdivé. A v noci se mi zdálo o podivné krajině s drnem. Musím se podívat, co to znamená.

A na Fejsbůku napsali:

A jeden nekorektní.

A na konec něco veselého:


A to je dneska všecko.


Vloženo: 18. 9. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)