Bývalý prezident evropské komise Jacques Delors se vyjádřil pesimisticky o schopnosti eurozóny přežít současnou ekonomickou krizi. V rozhovoru publikovaném v německém ekonomickém měsíčníku Kapitál, řekl

francouzský politik: "Umím si dobře představit, že se zvýší tlak silných (zemí) na slabé aby zlepšily svou politiku nebo opustily peněžní unii." Dále řekl, že eurozóna ještě není zralá pro ekonomickou vládu, protože ekonomické kultury zemí jedné měny jsou příliš rozdílné. "Pokud nebude přijata základní myšlenka, že je nutná častější předchozí konzultace, pak jsem pesimista co se týče budoucnosti eura," řekl Delors.

Zejména "federální" Německo by prý mělo přijmout větší stupeň spolupráce. Pan Delors - který pracoval jako prezident komise od roku 1985 až 1995 - se často odkazoval na období největší evropské ekonomické integrace a na francouzsko-německou EU spolupráci a zároveň naznačil, že dnešní vztahy mezi Paříží a Berlínem jsou na dně. "Naprosto upřímně, funguje jen máloco, a spíše nic v tomto vztahu," řekl a dodal, že je to díky tomu, že vzpomínky na poválečnou Evropu "blednou" a jsou přijímány "lhostejně". Vyjádřil se kriticky také o způsobu, kterým EU jako celek zvládá ekonomickou krizi a řekl, že je to tak špatné, že si myslí, že je ohroženo jeho "politické dědictví".

Překlad článku: Delors pessimistic about eurozone future, euobserver.com, kráceno.

O stavu Evropské unie si můžeme nyní udělat zase o něco jasnější obrázek. Tzv. dvourychlostní EU, tvořená jádrem: Německo-Francie a zbytkem, tedy těmi, kteří musí poslouchat, se rozložila a nabrala pro Delorse a mnohé jiné „otce“ politické a ekonomické integrace neuvěřitelný směr. Ano, generační obměna velitelů EU obnažila letitou francouzsko-německou nenávist a, přiznejme si, ta je větším motorem EU, než cokoli jiného. Kam tento motor unii tlačí či táhne, to je jiná otázka. Skrze ekonomický protekcionismus k novodobému upřednostňování národních států nad celkem…, lze prakticky bez pochyb odpovědět.

Jednoduše řečeno, EU založená na politické integraci je fikcí; EU založená na ekonomické integraci je omyl, a zároveň jeden z důvodů současné neřiditelné hospodářské krize - a nejbližší roky budou v znamení stále silnějších rozbrojů, nepochopení, nevůle se shodnout na... ničem. Výsledek? Pokud to zvládneme, pak jen rozpad EU a ekonomicko-politická smrt mnoha malých vyčerpaných států (i my jsme adepty), kterým euroglobalizace a rozprodávání národního hospodářství vzala vše na čem stojí bytí a nebytí státu.

Pokud to nezvládneme – a předpoklad jde spíše tudy – pak rozpad EU doprovodí lokální vojenské konflikty mezi zeměmi, které z EU odejdou oškubané a na pokraji krachu a zeměmi, které si v EU „nakradly“ – ať již prostřednictvím socialistického EU přerozdělování společných unijních peněz, či podporou nadnárodních holdingů se sídlem v té správné zemi, nebo tisícovkami vlastních podnikatelů a spekulantů, kteří skupovali v politicky hloupých a ekonomicky slabých státech (viz. Havlova Česká republika) vše, co jim místní kolaboranti za pakatel nabízeli. Budoucnost, má-li se jmenovat eurounijní, nenabízí nic pozitivního. I proto je nutné do institucí EU poslat odpovědné politiky, kteří se na poslední chvíli pokusí o nemožné – zachránit ekonomicko-politickou suverenitu této země!

http://www.narodni-strana.cz/clanek.php?id_clanku=3676