Poté, co předvedli soudruzi z Altnerova domu zvaného Liďák v eurovolbách, dovedu si docela živě představit, co nás čeká v parlamentních.  Takže malý vzkaz soudruzi, než nás zase zavalíte argumentací mířenou do čtvrté cenové skupiny.

Jistý pan William Boetcker (Reverend) už dávno vyslovil deset rad zdravého rozumu.
1. Prosperitu nelze založit na bezstarostném zacházení s financemi.
2. Slabí se neposílí oslabením silných.
3. Malí nevyrostou omezováním velkých.
4. Chudým nepomůžeme zničením bohatých.
5. Mzda pracovníků se nezvýší utačováním těch, z jejichž peněz je placena.
6. Nedostaneš se z problémů, když utratíš víc, než vyděláš.
7. Spolupráci lidí neposílíš zvyšováním nenávisti.
8. Solidní jistotu nezajistíš vypůjčenými penězi.
9. Charakter a odvaha se neposílí zničením lidské iniciativy a nezávislosti.
10. Lidem nepomůžeš, když jim soustavně děláš to, co nechceš, aby dělali tobě...

Ale vaši kreativci jakoby postupovali přesně naopak.  A to už přestává sranda to začíná být průser. Vzpomínám si na kdysi velmi populární teorii průserů. Byl v ní definován vztah mezi průserem a srandou. Vznikne-li na jednom místě průser, pak na druhé straně z toho mají srandu. Zákonitost je ovšem vratká. Tak i ti, kteří mají srandu, mají z toho po čase průser. Průsery mohou existovat bez antiprůserů, neboli srandomů, které po čase samy o sobě existovat nemohou. Čili, s každou srandou jde ruku v ruce průser. Průser tedy může existovat samostatně a nabýt posléze takových rozměrů, že při něm přestává sranda, o čemž svědčí řada zkušeností z poslední doby.

Tak prosím s tou kampaní opatrně. Protože do té čtverky zdá se už moc lidí nechodí. Tak aby nebyl místo srandy průser.

O vztahu lidové tvořivosti k oranžovému sexymozku svědčí  pár anekdotek, které jsem dostal poštou. jsou o Jyrkovi, sexymozku.

Najdete je zde:
http://www.paulczynski.cz/par-o-jyrkovi.html