Je rok 89 nebo 90, přichází nový politik a říká „v hospodách se od teď nebude kouřit“, „jeden pracující bude živit tři další lidi“, „místo na rudý kobereček do Moskvy budeme jezdit na modrý kobereček do Bruselu“,

„politici nebudou mít žádnou osobní odpovědnost, stejně jako ji neměli komunisté“, „podnikat budete moct je v tom, co vám stát povolí“, nebo „trestáni budete dál za to, že na ulici budete říkat nahlas svůj názor, který nebude v souladu s tím, co bude stát preferovat“.

V lepším případě byste je vypískali a poslali do řiti, v tom horším, v té euforii snu o svobodě po čtyřiceti letech na dosah ruky, byste je možná i sundali z podia vlastníma rukama a hnali co nejdál. Kdyby ty samé zákony, jaké máme teď, vznikaly začátkem devadesátých let, politikům by to určitě neprošlo. Dneska? Dneska je to už mnohým jedno a v horším případě jim mnozí tleskáte a obhajujete neobhajitelné, pokud jde o svobodu jednotlivce jako nejvyšší dosažitelnou metu pomíjivé a krátké existence na světě.

„Salámová metoda je označení pro praxi či taktiku, kdy se kontroverzní či obtížné cíle, řešení a požadavky, které by se celkově prosazovaly jen těžko, nebo by byly zcela neprůchodné, rozdělí na malé dílčí krůčky a prosazují se postupně.“ (Wikipedia)

Tak dlouho si mnozí u nás nechali ukrajovat každý den kousek po kousku, přičemž si říkali, tohle je mi jedno, tohle se mě netýká, to se týká jiných, nebo že tohle je ptákovina, nestojí mi za to se ozvat, případně mě už politika nezajímá, jsem zhnusen, že už po dvaceti třech letech pomalu není co krájet. Ráno se probudíte a než ulehnete, řídí váš život desítky, stovky a tisíce zákonů, vyhlášek, předpisů a nařízení, určujících co nesmíte, nebo co je ještě povoleno a za jakých podmínek. A každý den tvoří politici nová a nová pravidla hry, někteří v bláhovém domnění a jiní s cílem ovládat masy, že uzákoní morálku, solidaritu, empatii, rozum a jediné správné vzorce chování pro všechny. Říkají, že je u nás povoleno to, co není zákonem zakázano. Zřejmě proto zakazují každý den stále více, protože je toho povoleno zřejmě stále ještě příliš mnoho.

Salámová metoda je horší, pokud jde o ovládání lidí státem, než otevřená diktatura. V té je ještě poměrně snadno rozpoznatelné, co je špína. Je čitelná. Salámová metoda oproti tomu, byť má stejné cíle, tedy držet moc a ovládat jiné, činí z lidí programově nesvéprávné jedince, kteří za svobodu považují už i krmení v kleci. A Georg Orwell se usmívá… 

http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/315105/Drtiva-vetsina-jsou-ovce-Salamovou-metodu-jste-sezrali-i-s-obalem.html