Brněnská radnice v poslední době nešetří nápady jak zatočit s Rómskou problematikou a tak se každý den dozvídáme něco nového. Nyní by konečně na řadu mohla přijít i nevyužitá pasáž Jalta.  

Napsal Alexandr na http://www.spravodaj.cz/

Týden co týden nebo snad i každý den jsme oblažováni nějakým vynikajícím nápadem brněnských politiků, jak řešit situaci sociálně slabších Rómských rodin. A tak jsme svědky zavádění kupónů na stravu místo dávek v penězích, oprav hřišť, aby si děti raději hrály a nezlobily nebo rovnou  nekradly, speciálních domovníků pro neplatiče, přepadových kontrol v bytech problémových rodin, povinných večerek, přesných záznamů o pohybu dospělých či zápisů o příchodu dětí do školy. Mezi všemi smysluplnými či nesmyslnými nápady, jak tuto problematiku řešit, však dva opravdu vyčnívají a stojí za komentář.

Řešení A)
Pro ty co žijí spořádaným životem, tj. platí asi v čas nájem, občas pracují a dokonce sem tam posílají děti i do školy, brzy nastane nová cesta do ráje. Paní Dubská (SZ) jim přidělí úplně zrekonstruovaný obecní byt. Takový byt bude mít řadu výhod. Bude v domě, který je kompletně nově zateplen a zrekonstruován, bude samozřejmě první kategorie a v domě nebude jiná Rómská rodina, to aby tu nově příchozí nerušila.
A co z toho budou mít ostatní nájemníci takovéhoto domu a tj. budoucí sousedé? Slevu na nájmu a taky zvýšení krevního tlaku. Jestli se jim tam například nastěhuje nějaká fajn rodina z ubytovny M.Kuncové tak je možná budou čekat nečekané zážitky, například dětmi vyklované díry v zateplení, nečekané návštěvy v bytech konané přes okno v kuchyni a nebo bonus ve formě výkaly pomazané kliky u dveří. Již vidím jak takoví nájemníci nejen jásají nad slíbenou slevou z nájmu, ale také ze slevy v kvalitě bydlení a nad případným odstěhováním se z takovéhoto nového domu hrůzy.
A kterých domů, či městských částí se tento fajn nápad Dubské (SZ) dotkne? No, to se zatím tají, protože jinak by se taky docela dobře mohlo stát, že jí i s jejím nápadem tamní obyvatelé poženou svinským krokem z Brna ven a to by kandidátce na hejtmana Jihomoravského kraje asi na popularitě nepřidalo.

Řešení B)
Pro méně přizpůsobivé Romy, kteří potřebují sociální péči 24 hodin denně, neplatí nájem a děti místo do školy posílají do háje, by se zřídilo komunitní bydlení. Tedy v překladu holobyty. Ty skutečně v Brně scházejí, ale stavět se je nikomu nechce. Kam tedy umístit Romy, které vyhodí i z ubytovny M. Kuncové, aby o ně bylo lépe postaráno?

No přece do pasáže Jalta!
Když má pan primátor takové přebujelé sociální cítění a tolik peněz na bourání a výstavbu krytých stadiónů, tak by přeci mohl věnovat Jaltu sociálně slabým. Konečně by tak vzniklo ono dlouho očekávané centrum pro neplatiče. Vzhledem ke stavu budovy by se ani moc nemusel snažit z ní dělat holobyty, vybydlená je dost a kdyby v ní přeci jen něco zajímavého zbylo, tak už to neplatiči stejně zlikvidují. 

Prodat nebo raději zbourat?
Využití Jalta pasáže pro Rómské neplatiče je i nanejvýš příhodné, neustále se totiž mluví o možné demolici tohoto objektu a pokud by se sem nastěhovalo dostatečné množství rodin, které se živí sběrem kde čeho, ale hlavně rozebíráním železným nosníků budov, tak by byl další osud budovy zpečetěn. V budoucnu by se dokonce ušetřilo za demoliční četu, která by již zde bydlela a objekt zdarma rozebrala.

Každému Romovi jeden sociálně demokratický domovník!
Umístění holobytů s notorickými neplatiči v centru by pak mělo další výhody. Rómové by to měli kousek na úřady a pan primátor by mohl denně navštěvovat toto holobytové centrum a konat zde sociální službu pro bližního svého. A potažmo každý socan by si postupně mohl adoptovat svého neplatiče a nejen za něj platit onen nájem, ale třeba i denně za ním docházet s košíkem jídla zakoupeným v nedalekém zastupitelském klubu.

Další kulturní středisko v centru.
Navíc se v Brně neustále potýkáme s malým počtem možností se kulturně vyžít. Vznikají proto stále nová divadla, koncertní síně i muzea. V pasáži Jalta by nastěhováním Rómů přibylo další takovéto kulturní středisko a co víc nabízelo by divadlo, hudbu, zpěv a muzeum dohromady v jakoukoli denní i noční hodinu, a město Brno se tak stalo i světovým unikátem, kde se zdarma podává umění 24 hodin denně. Pravda již před časem otevřelo své brány Muzeum romské kultury na Životského ulici a to jako druhé v Brně. Ale využití pasáže Jalta pro podobný projekt, by bylo mnohem výhodnější neboť na Živitického není tolik výloh, které by se daly využít k výstavním účelům a dnes je i těch pár skleněných tabulí, co tam měli bez kvalitního zasklení. Přidělením pasáže Jalta Romům, by tak v Brně vzniklo kvalitní a vlastně již třetí ukázkové muzeum romské kultury.

Název Jalta by jistě vymizel, protože bychom hned vedle Rathausu měli de-facto Rómhaus.

Související články:
Je tu plán, co s Romy a jejich bydlením v Brně
Placení nájmů zkontroluje domovník
"Večerky, kontroly, přehled. To je cesta"
Je tu plán, co s Romy a jejich bydlením v Brně - plné znění
Dávky? I podle vzdělání
 

19.02.2008 MF DNES - TEREZA STRNADOVÁ - Z celé země - str. 07

Je tu plán, co s Romy a jejich bydlením v Brně

Brno - Jsou zadlužení až po uši, děti neposílají do škol, dospělí často nepracují, nemají kde bydlet, sdružují se v opravdových ghettech.
Problémy většiny ze zhruba osmnácti tisíc Romů žijících v Brně začínají město pálit čím dál tím víc.
I proto na stole náměstkyně primátora Barbory Javorové leží nejnovější projekt, který dali dohromady členové komise pro národnostní menšiny, sociální pracovnice magistrátu a odborníci z organizací IQ Roma servis a Drom. Jeho stěžejním bodem je romské bydlení.
Romové, zvyklí žít ze dne na den, často neplatí nájemné a končí na ulicích či v předražených ubytovnách. Studie navrhuje, aby se některé vytipované rodiny „vytáhly“ z ghett a zkusily žít v normálním prostředí.
S výběrem rodin, které chtějí skoncovat se sociálním vyloučením, by pomohly městu jednotlivé městské části. „Popsali jsme přesná kritéria. Šlo by o rodiny, které jsou integrace schopné. Kde například děti chodí řádně do školy, rodiče platí pravidelně nájemné a alespoň jeden z rodiny je zaměstnaný,“ vypočítala podmínky Kateřina Dubská, spoluautorka projektu, šéfka komise pro národnostní menšiny a brněnská zastupitelka za zelené.
Rodiny podle projektu projdou jakýmsi školením, kde se naučí, jaké zvyklosti musí dodržovat. Městská část jim pak přidělí byt v domě, kde nežijí jiné romské rodiny, a ve čtvrtích bez ghett. Ani ostatní nájemníci domu by nepřišli zkrátka. Městská část by jim například mohla snížit nájemné nebo poskytnout peníze na opravy v domech. „Za to, že přijmou romskou rodinu,“ plánuje Dubská. Projekt se inspiroval integračním programem ministerstva vnitra pro azylanty: když jim městská část nabídne byt, dostane od státu příspěvek na bytový fond v řádu statisíců korun.
Ve kterých městských částech by Romové dostali byty nebo kolika rodin by se první výběr týkal, zatím není jasné.
Druhou variantou, kterou projekt navrhuje, je komunitní bydlení. Romům se nebude bránit, aby bydleli pospolu, což potřebují k životu. Příkladem může být dům v Bratislavské ulici 41, který už dnes funguje na podobném principu: s Romy v něm bydlí vyškolení pracovníci, kteří se věnují dětem.
„Při splnění určitých podmínek řeší několik problémů romské komunity najednou: slušné bydlení, kontrolu placení nájmu i cílenou práci s dětmi,“ vypočítala výhody takového systému Dubská.
O problému romského bydlení se začalo hlasitěji mluvit koncem loňského roku. Jak totiž tehdy ukázala zkušenost se soukromou ubytovnou v ulici Markéty Kuncové, ani řádné placení nájemného Romy neochrání před nenadálým vystěhováním. Navíc je vlastně jediná, která lidi na úplném dně přijímá.
A město nemá žádné krizové prostory, kam by alespoň dočasně lidi bez střechy nad hlavou ubytovalo. Ani ty, kteří nepřišli o bydlení vlastní vinou, například nájemníky z vyhořelého domu.
Největší problémy s romskými neplatiči mají dvě velké brněnské městské části - střed a sever. „Ale přesně ani nevíme, kolik jich ve městě je,“ řekla šéfka odboru sociální péče Jitka Tesařová.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
--------------------------------------------------------------------------------

18.02.2008 MF DNES - TEREZA STRNADOVÁ - Téma dnes - str. 03

Placení nájmů zkontroluje domovník

Brno - Jak zajistit, aby notoričtí neplatiči nájemného přece jen začali pravidelně a včas posílat peníze?
Jednoduše. V domě s nimi bude bydlet domovník, který je zkontroluje a případné nezaplacení nájmu nebo jiné porušení pravidel ihned nahlásí úřadu městské části.
„Předejde se tak růstu dluhů do statisícových výšin, ze kterých už se Romové těžko dostávají,“ vysvětluje zastupitelka Kateřina Dubská. Domovník by měl i další náplň práce: pohlídat, aby se nevytvářely špatné sousedské vztahy, například kvůli rušení nočního klidu, nebo aby Romové udržovali pořádek ve společných prostorách.
Uchazeče podle návrhu vybere romské středisko Drom, které by projekt koordinovalo, spolu se zástupcem úřadu městské části. Společně také vytipují tři domy, ve kterých je vhodné projekt „domovník“ začít. Cílem pilotního projektu je kromě zastavení růstu dluhů také zastavení devastace bytů.

Najde se uchazeč o práci domovníka?
Domovník by byl zaměstnancem městské části, v níž dům stojí, a plat by mu posílal úřad práce z peněz na veřejně prospěšné práce. V domě by navíc dostal služební byt nebo slevu na nájemném.
Autoři návrhu se bojí pár věcí. Zda se najdou lidé ochotní jako domovník v romských domech působit. Toho, že se nepodaří zajistit dlouhodobě placení domovníka. Stejně tak je možné, že nájemníci nebudou ochotni spolupracovat.
Příkladem ale může být soukromá ubytovna v ulici Markéty Kuncové v brněnských Židenicích. Nájemníci, převážně Romové, platí včas a pravidelně. A mnohem víc, než by museli platit v městském bytě. Musí. Jinak skončí na ulici.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

--------------------------------------------------------------------------------

18.02.2008 MF DNES - TEREZA STRNADOVÁ - Téma dnes - str. 03

„Večerky, kontroly, přehled. To je cesta“

Brno - Městská část Brno-sever se potýká s největším množstvím neplatičů v Brně.
Její starosta Leo Venclík (ODS) o romské otázce mluví dlouho a už nějakou dobu přemýšlí nad funkcí domovníka. Jeho pojetí domu pro neplatiče je ale drsnější než u tvůrců nové studie. Také říká, že lidé nechtějí bydlet vedle Romů proto, že s nimi mají špatné zkušenosti a o další nestojí.

* Jaká byla vaše vize domu s domovníkem?

Plánoval jsem dům na půli cesty. Byl to původně můj projekt, ale přisvojila si ho paní Dubská. Ale i tak budu rád, když se konečně uskuteční.

* A jak váš plán vypadal?

Dům s recepcí, která zajišťuje služby pro nájemce. Ale zároveň režimový dům. Například povinná večerka, přehled o odchodu dětí do školy, o pohybu dospělých. Jednou měsíčně kontroly v bytech a také placení nájemného.

* A kdyby neplatili?

Museli by dům opustit a už by nás nezajímalo, kam půjdou.

* A proč by tam lidé dobrovolně bydleli? S večerkou a kontrolami.

Byl by to dům jen pro neplatiče. Tím nemyslím jen Romy. Neměli by totiž jinou možnost. Buď ulice, nebo respekt našich pravidel.

* Mluvil jste také o rozestěhování Romů, je to ještě aktuální?

Vzniklo to tehdy tak, že jsem vzkazoval starostům, kteří rozumí romské problematice, aniž by měli v městské části jediného Roma, ať nám tedy nabídnou byty a my jim tam pošleme rodiny. Dozvěděli by se, o čem to je, a nevysvětlovali by nám, jak to řešit. Když to řešit v podstatě nejde.

* Myslíte si, že je společnost xenofobní?

Říká se, že většinová společnost je na Romy alergická, ale není. Soužití s Romy je jen obtížné. A když někdo platí nájem a pracuje, nechce doma řešit další problémy, jde si přece domů odpočinout. Romové jsou tady stovky let. Vietnamci přišli před třiceti, ale nikomu nevadí, i když vypadají jinak.

* Tak proč se lidé tolik brání tomu bydlet vedle Romů?

Mají špatné zkušenosti, a tak se případné další brání. To není rasismus. Taky bych nechtěl být Rom, který pracuje, plní povinnosti, a pak by si někdo ode mne odstoupil v tramvaji, protože jsem Rom.

* Dá se jejich bydlení a neplatičství nějak vyřešit?

Řešit by si to měli hlavně Romové mezi sebou. Ať se zapojí i ti vzdělaní.

***

„Společnost není alergická. Soužití s Romy je jen obtížné.“

Leo Venclík

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

--------------------------------------------------------------------------------

18.02.2008 MF DNES - TEREZA STRNADOVÁ - Jižní Morava - str. 01

Je tu plán, co s Romy a jejich bydlením v Brně - plné znění

Brno - Jsou zadlužení až po uši, děti neposílají do škol, dospělí často nepracují, nemají kde bydlet, sdružují se v opravdových ghettech.
Problémy většiny ze zhruba osmnácti tisíc Romů žijících v Brně začínají město pálit čím dál tím víc.
I proto na stole náměstkyně primátora Barbory Javorové leží nejnovější projekt, který dali dohromady členové komise pro národnostní menšiny, sociální pracovnice magistrátu a odborníci z organizací IQ Roma servis a Drom. Jeho stěžejním bodem je romské bydlení.
Romové, zvyklí žít ze dne na den, často neplatí nájemné a končí na ulicích či v předražených ubytovnách. Studie navrhuje, aby se některé vytipované rodiny „vytáhly“ z ghett a zkusily žít v normálním prostředí.
S výběrem rodin, které chtějí skoncovat se sociálním vyloučením, by pomohly městu jednotlivé městské části. „Popsali jsme přesná kritéria. Šlo by o rodiny, které jsou integrace schopné. Kde například děti chodí řádně do školy, rodiče platí pravidelně nájemné a alespoň jeden z rodiny je zaměstnaný,“ vypočítala podmínky Kateřina Dubská, spoluautorka projektu, šéfka komise pro národnostní menšiny a brněnská zastupitelka za zelené.
Rodiny podle projektu projdou jakýmsi školením, kde se naučí, jaké zvyklosti musí dodržovat. Městská část jim pak přidělí byt v domě, kde nežijí jiné romské rodiny, a ve čtvrtích bez ghett. Ani ostatní nájemníci domu by nepřišli zkrátka. Městská část by jim například mohla snížit nájemné nebo poskytnout peníze na opravy v domech. „Za to, že přijmou romskou rodinu,“ plánuje Dubská. Projekt se inspiroval integračním programem ministerstva vnitra pro azylanty: když jim městská část nabídne byt, dostane od státu příspěvek na bytový fond v řádu statisíců korun.

Je tu plán, co s Romy a jejich bydlením

Ve kterých městských částech by Romové dostali byty nebo kolika rodin by se první výběr týkal, zatím není jasné.
Druhou variantou, kterou projekt navrhuje, je komunitní bydlení. Romům se nebude bránit, aby bydleli pospolu, což potřebují k životu. Příkladem může být dům v Bratislavské ulici 41, který už dnes funguje na podobném principu: s Romy v něm bydlí vyškolení pracovníci, kteří se věnují dětem.
„Při splnění určitých podmínek řeší několik problémů romské komunity najednou: slušné bydlení, kontrolu placení nájmu i cílenou práci s dětmi,“ vypočítala výhody takového systému Dubská.
O problému romského bydlení se začalo hlasitěji mluvit koncem loňského roku. Jak totiž tehdy ukázala zkušenost se soukromou ubytovnou v ulici Markéty Kuncové, ani řádné placení nájemného Romy neochrání před nenadálým vystěhováním. Navíc je vlastně jediná, která lidi na úplném dně přijímá.
A město nemá žádné krizové prostory, kam by alespoň dočasně lidi bez střechy nad hlavou ubytovalo. Ani ty, kteří nepřišli o bydlení vlastní vinou, například nájemníky z vyhořelého domu.
Největší problémy s romskými neplatiči mají dvě velké brněnské městské části - střed a sever. „Ale přesně ani nevíme, kolik jich ve městě je,“ řekla šéfka odboru sociální péče Jitka Tesařová.
Kolik by projekt stál nebo kdo by se na jeho financování podílel, se zatím neví. Hlavním cílem autorů je totiž teď přesvědčit vedení města, že projekt bude prospěšný.
Řada je teď na náměstkyni Barboře Javorové, do jejíchž kompetencí romská otázka spadá a která by měla rozhodnout, co s ním.
Včera nebrala telefon.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

--------------------------------------------------------------------------------

18.02.2008 MF DNES - TEREZA STRNADOVÁ - Téma dnes - str. 03

Dávky? I podle vzdělání

ROMOVÉ V BRNĚ. JAK JIM I MĚSTU POMOCI Musí se začít u malých dětí, ještě před školou pro ně zřídit přípravné třídy. Vysvětlit rodičům, že vzdělání není zbytečné, a přimět i je, aby zasedli k učebnicím. A hlavně začít řešit bydlení Romů, píše se v novém projektu pro Brno.

Brno - Největším problémem romských dětí jsou jejich rodiče, tvrdí autoři nového projektu na začlenění Romů mezi Brňany.
„Nejsou schopní vyhodnotit potřebu vzdělání jako cesty ven z ghetta a své děti brzdí,“ upřesňuje šéfka komise pro národnostní menšiny Kateřina Dubská, jež studii dala dohromady s lidmi, kteří romské prostředí velmi dobře znají a pohybují se v něm.
Vzdělávání je proto vedle bydlení dalším důležitým bodem jejich návrhu.
Školy by se podle odborníků měly malými Romy zabývat ještě před jejich nástupem do první třídy a posílit přípravné třídy pro předškoláky. Předkladatelé projektu chtějí také ve spolupráci s ministerstvem školství rozjet program pro vyhledávání nadaných dětí vyrůstajících v takzvané kultuře chudoby. Jinak řečeno, aby nadané dítě neskončilo jen se základním vzděláním. Brno by tak bylo prvním městem, které program vyzkouší.

Dlouhodobě nezaměstnaní by dělali pro město A se vzděláváním se počítá i u dospělých. Návrh se totiž nechal inspirovat zkušenostmi ze Švédska, kde sociální odbory podmiňují vyplácení dávek získáváním vzdělání, a tím lepší pozicí na trhu práce.
Zároveň by vznikl institut veřejně prospěšných prací neboli agentura, která by nabízela tyto práce pro město díky nasazení dlouhodobě nezaměstnaných. „Město by jejich nabídku muselo upřednostnit,“ plánuje Dubská.
Práce by pro dlouhodobě nezaměstnané mohla být motivací. A stejně tak pro společnost, která Romům často vytýká jejich odpor k práci.
Podle autorů projektu je také potřeba zabránit nekontrolovanému přesunu Romů do dalších čtvrtí.
„Vytváří tím další oblasti sociálního vyloučení,“ myslí si Dubská. Podobné snahy se dají vyřešit cílenými zásahy do vzhledu oblastí sociálního vyloučení a domů v ghettech.

***
* Nový projekt pro Romy v Brně

1. zabránit růstu počtu neplatičů větší kontrolou placení nájemného (projekt domovník + včlenění vybraných romských rodin mezi neromské)

2. vzdělání je jediná cesta, jak změnit budoucnost romské komunity: větší příprava dětí na vstup do základní školy a zvyšování vzdělání i u dospělých

3. začlenit dospělé do projektu veřejně prospěšných prací, město by nabídku jejich práce upřednostňovalo

4. sjednotit práci organizací a úřadů, které se problémem zabývají

Foto popis| JEDINÁ. A DRAHÁ. Neplatiči často končívají v soukromé ubytovně v ulici Markéty Kuncové. Je totiž jediná, která Romy v nouzi přijímá. Platí se v ní ale vysoký nájem, a tak často končí na ulici. Proto se projekt zaměřil na romské bydlení.
Foto autor| FOTO: MAFA - OTTO BALLON MIERNY

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava