Vzhledem k tomu, že šéfredaktor Literárních novin Patočka má smočeno v tzv. Kauze Kuřim (Ondra, Anička, Barbora a ostatní),měl by raději mlčet. Zatím se chová jako jindy, podle hesla zloděj křičí chyťte zloděje. V mediu na které dostává státní dotaci - kdopak mu ji asi poskytuje a proč - se v rozsáhlém článku na adrese http://www.literarninoviny.cz/?p=clanek&id=3875 rozepsal. Z uvedeného článku, který je dost rozsáhlý a dost zajímavý vyjímám to, co se týká Brna.
Cituji :

Podle podnětu, který Anna Neduchalová podala Úřadu veřejného ochránce lidských práv, tyto děti potom nejsou orgánům sociálně právní ochrany dítěte hlášeny a s největší pravděpodobností odcházejí do náhradních rodin nikoli zákonnou cestou, ale tak, že pracovníci FOD kontaktují na organizaci navázané rodiny a muži podepisují „fiktivní“ otcovství. „Společnost sociální pediatrie má informaci, že se takto z Fakultní nemocnice Brno-Bohunice v loňském roce ,ztratilo‘ více než patnáct dětí. Jejich osud neznáme, kam byly propuštěny nevíme, když jsme požadovali informaci, nedostalo se nám odpovědi.“ Podle informací Literárních novin je osobou odpovědnou za nedovolené manipulace s dětmi v bohunické porodnici tamější lékařka Jana Zahradníčková, která současně pracuje jako externistka pro brněnský Klokánek. Ministerstvo zdravotnictví fakt, že se v bohunické porodnici porušuje jeho metodický pokyn, zatím ignoruje.

A závěr militantního článku zní:

Kdo vidí do Klofánkovy kapsy?
Klofánek je zvláštní mytické zvíře, kříženec klokana a straky. Krade rodinám děti, schovává je do své kapsy, ale už je nevrací. Po několik týdnů přípravy tématu věnovaného tomu, jak Fond ohrožených dětí působí proti deklarovanému cíli, jsme se setkávali s vyplašenými reakcemi lidí, obávajících se cokoli proti Fondu říct s poukazem na osudy kolegů, kteří kvůli tomu přišli o svou práci.

Kladli jsme si otázku, jak Klofánek přišel ke svému postavení státu ve státě, který hospodaří s tak neuvěřitelnými prostředky a jehož se děsí takřka všichni lidé z branže. Nemůžeme nabídnout než několik hypotéz. Asi nejzajímavější pokus o analýzu nabízí bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová: „Není jednoduché odpovědět na otázku, co způsobilo, že FOD se stal mocnou a prakticky nedotknutelnou institucí, přestože často porušuje zákony a někdy působí přímo proti zájmu dětí a jejich rodin. Do tohoto stavu se vyvíjela situace po mnoho let. Svůj podíl na tom nepochybně nesou státní orgány, které dlouhodobě neřešily neutěšenou situaci v oblasti péče o ohrožené děti.“ Fond velmi šikovně manipuluje s mediálním obrazem sociálním pracovnice Zubaté, aniž by si lidé uvědomovali, že tuto úlohu v řadě případů dnes ve skutečnosti plní právě lidé Marie Vodičkové.

Selhávání médií usnadňuje skutečnost, že se často jedná o případy lákavé pro bulvární média. Zatímco státní instituce důsledně ctí závazek mlčenlivosti, Fond se naučil s bulvárem manipulovat ve svůj prospěch. „Namísto kvalifikované veřejné debaty, do níž by se zapojili odborníci ze státních institucí i nevládních organizací, ovládl mediální prostor FOD se svou koncepcí a také se svými zájmy. Významnou roli hraje i to, že se jedná o emočně citlivé téma dětí. Je to oblast, kde novinář, jenž problematice dobře nerozumí, se nechá velmi snadno svést cituplnou interpretací o hodném FOD a zlém státu. Sama jsem měla možnost číst několik případů medializovaných FOD, které jsem detailně znala ze spisu a ve všech souvislostech. Bylo to až mrazivé, jak se z nich staly na základě mediální manipulace zcela jiné příběhy,“ říká Anna Šabatová.

Velmi důležitou roli hraje politická lobby. Neinformovaným politikům dělá velmi dobře, když mohou rozehrát populistické akordy při přestřihávání pásky nového Klokánku: v posledním zpravodaji Fondu jsou dokonce k vidění vedle sebe vrchní ideolog současné koalice Alexandr Vondra s hýčkanou vycházející hvězdou sociální demokracie brněnským primátorem. Ten má dokonce v čísle zpravodaje přetisknutý trapný text, jimž se jako aktivista za Fond postavil v brněnské Rovnosti a který mu snad zasvěcená odborná veřejnost promine jako projev politické nezkušenosti.

Marie Vodičková jako bývalá prokurátorka umí dokonale využívat skulin v zákonech, ale také je sama legislativními iniciativami svých lobbistů vytváří. Lobby Fondu vévodí poslankyně ODS Eva Dundáčková, aktivní jsou v ní i další členové této strany a mnozí poslanci lidovců, a to všichni zcela proti programu svých stran, které právě kladou důraz na hodnotu rodiny. Způsob, jímž jsou ve prospěch zájmů Fondu poškozovány zákonné předlohy, kritizuje i vedoucí odboru sociálně právní ochrany dětí na ministerstvu Kristýna Kotalová. Výsledný stav pak výmluvně popisuje Anna Šabatová: „Součástí neutěšené situace je také to, že v současné době chybějí účinné nástroje, jak FOD přinutit, aby respektoval zákony a vládní koncepci péče o ohrožené děti. Cesta nápravy nebude snadná, ale je nutná.“

Musí vzejít z diskuse, které se budou za co nejpoctivějších podmínek účastnit odborníci, odpovědné státní instituce i občanské organizace, jejichž hlas zatím nebyl příliš slyšet.