Není to tak dávno, v době  kdy jsem byl ještě radním, dostal  se mi  do rukou návrh na rekonstrukci obchodního domu Centrum, kterému i za bolševika neřekl nikdo jinak než Baťa.

Návrh na zvýšení o dalších 11 pater byl vcelku zajímavý, akorát že různí různí přízemní lidičkové na všech možných úřadech začali vytahovat své limity, zóny a já nevím jaké ještě blokační argumenty. Takzvaní urbanisté, kteří mají své nadání vtěleno do kulatých razítek včetně památkářů dali "ruky hore " a unizono zaznělo: naruší to pohledy na dominanty. Tak já Vám předvedu ty dominanty. Tady jsou.

A studie šla k ledu. Proto mne mile překvapilo, že majitel Baťova paláce nesložil ruce v klín a "najal" na prosazení své myšlenky světoznámou architektu Evu Jiřičnou( mimochodem autorku lávky na Kolišti, okolo které taky bylo pěkné rodeo).

Jiřičná říká, že limity jsou proto, aby se mohlo diskutovat o jejich překonání. A že to platí i o výškových limitech v centru Brna. Poukazovala na podobné možnosti v Londýně.“

 U existujících sedmi pater se změní jejich fasáda, rozšířila by se dvě menší patra a nahoře by vyrostlo jedenáct dalších méně rozlehlých pater. Pro srovnání, s šedesáti metry by stavba byla stejně vysoká jako známý brněnský M-palác.
A takhle by to mělo vypadat.

Kousek to pravda přečuhuje, ale ty blbý komíny jsou i tak vyšší.

Kolem stavby nyní v Brně zavládají podobné diskuse, jako když ve 20. letech stejnou myšlenku oznámil továrník Tomáš Baťa. Tomu se podařilo postavit jen sedm podlaží z plánovaných 28, užší nástavbu na střeše přidal později jeho bratr.

P.S. Chceme aby Brno bylo metropolí? Odpovíme-li kladně, pak přestaňme bránit jeho skutečnému rozvoji. A těm, kteří ať z takového nebo makového důvodu tomu brání vzkazuji, že moje babička pro takové chování měla jasný termín. Říkala takovým lidem přizdisráči.