Bratru 15 posledních let (bez záruky) obývali prostory Lékárny u Raka na rohu Masarykovy formou nájmu nebytových prostor od města jistí lékárníci. Na tom by nebylo nic zvláštního.

Město je zdědilo, když dům ve kterém lékárna sídlí převzalo od Správy nemovitostí, to jest od státu. Lékárníci v tomto domě provozovali lékárnu na základě zprivatizování této činnosti, nikoliv však těchto prostor.
Zajímavé je na tom to, že jejich nájem byl tak nestandardně nízký, že se rovná prakticky pětině tržního nájemného. Takže když se dům v němž podnikali v rámci směny za Jaltu dostal do rukou soukromého majitele, spustili za vydatné pomoci svých přátel v zastupitelstvu nebetyčný ryk, což se jim ani nedivím. Uvedený ryk jim však nebyl nic platný.
K prvnímu březnu skončili a proto zkoušejí poslední možnost, prodat městu - nevím proč městu- vnitřní vybavení - nábytek o němž tvrdí, že je jejich. Podle zjištěných údajů však pouze nahradili prodejní pult jiným. O kvalitě tohoto dřevotřískového "historického" klenotu svědčí demonstrační foto. Ostatní nábytek nábytkem vlastně není, jde o dřevěné ostění s regálky, které je součástí budovy. Z ostatního vybavení dalších prostor na vás dýchne duch reálsocialismu a svědčí o tom, že žádné investice tyto prostory neviděly od doby, kdy se tam páni lékárníci nastěhovali.
Jejich přidrzlý požadavek zjevně nadzvedl i pana primátora a to tak, že se pustil před celým zastupitelstvem do výměny názorů s radním Zlatuškou, který se lékárníků zastává. Ale to on musí, protože je to spojeno s jeho excelentním číslem a tím je hledání kostlivců v Jaltě. Už rok a čtvrt je hledá tak usilovně, že mezitím se začínají kupit jeho vlastní kostlivci. Třebas v oblasti informatiky, kterou má na starosti.

Celkový pohled na interiér

Pohled na dřevěné ostění

Vysoce kvalitní pult

Nejhezčí jsou lustry

Pohled na pult