Napsal včera pan Holomek do Rovnosti, kterou jsem si pro četnost jeho příspěvků pracovně překřtil na Holomkův deník.

Už se zdálo, že se uvedený deník vrací k normálu, protože četnost příspěvků pana Holomka se výrazně snížila. Až včera - tu máš čerte kropáč. Další polemicky agresívní příspěvek. Kromě útoku na starostu Brna-sever pana Venclíka jsem nějak nepochopil smysl článku. Nemyslím, že patřím k těm co upadli z jahody naznak, ale já to prostě opravdu nepochopil.
Komu vlastně sděluje pan Holomek svoje hodnocení? Že by  veřejnosti. Ta ale má na tyto věci svůj názor  např.  na
http://www.lidovky.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A080219_200604_ln_domov_fho
Nebo ho určil té tak zvané intelektuální a politicky korektní části společnosti, kterou korektnost přejde v okamžiku kdy by měl mít za souseda někoho z těch o nichž se tu mluví?
Nedávno jsem se omylem podíval na kousek pořadu X-faktor. Příšerně falešně tam zpívala mladičká, hezoučká cigánečka( nebo Romečka?). Když ji porota nepustila dál, vtrhl tam bratříček s maminkou a nařkli porotu z rasizmu. A o tom to celé je. Táž porota vyhodila celou řadu gadžů, z nich ale žádný z toho nedělal rasovou záležitost. Pan Holomek a další "political correctly" dělají rasizmus ze všeho a z každého, kdo se pokusí o nějaké řešení nebo myšlenku, která v konečném důsledku má danou problematiku řešit. Jenom se proboha nesmí po menšině chtít, aby zkusila žít jako většina. Co by na to řekla jejich kulturní tradice, že.
Těmto chytrolínům vzkazuji :Dža andre bui.

A zde článek pana Holomka na nějž reaguji

Starosta městské části Brno-sever Leo Venclík k problematice romských ghett v Brně prohlásil, že pouhé rozestěhování nepomůže. V tom má pravdu, protože řešení je v programu, který zahrnuje komplexní pohled na problematiku, nejen ghett, a mnohá opatření, která vezmou v úvahu celospolečenskou složitost.Pan Venclík přistupuje k řešení problematiky rázně. On ten komplex vidí v opatřeních, která budou tyhle lidi postihovat, pokud se nebudou chovat rozumně. Ale postih ještě žádné ghetto nezrušil. Pan starosta dodává: „Pokud Romové nezmění historický přístup spočívající v tom, že přechytračí gadža, jejich situace se ve společnosti nezmění.“ To je úvaha, která se zabývá něčím, co bychom mohli nazvat prvkem romské kultury: někoho doběhnout. Senátor Čunek hraje na stejnou notu. Romská kultura je v rozporu s Listinou lidských práv. To není myšlenka nijak nová. Objevuje se v romských pohádkách ještě z předminulého století. Rom zde vystupuje podobně jako český Honza, který má pod čepicí, a vždy zvítězí nad natvrdlým sedlákem.
Ale od té doby už uplynula řádka let a ten Rom, jehož mají Venclík i Čunek na mysli, se změnil. I kdyby byl chytrý jako ten Honza, nemůže se mu podařit někoho přechytračit. V čem a koho vlastně?
Všechno naopak svědčí o tom, že Romové už delší dobu nikoho nepřechytračili, jinak by se měli rozhodně lépe.
Nechce se mi věřit, že by Jiří Čunek i Leo Venclík byli horlivými čtenáři romských pohádek a učinili si z nich tyto odvážné závěry v oblasti sociálního inženýrství.
Autory těchto utržených teorií jsou antropologové z plzeňské regionální univerzity, na něž se po trapném vykrucování před novináři pan Čunek odvolává. Jejich účelem je dosáhnout popření faktu, že Romové se dostávají na okraj společnosti proto, že jsou Romové a že tenhle fakt může být příčinou jejich sociálního propadu. Na jedné straně romská kultura a romské zvyky charakteristické jenom pro Romy, a na druhé straně tvrzení, že sociální propad není dán příslušností k Romům.
Z těchto zjištění jsou dva možné závěry: zmatené názory „sociálního inženýrství“, ukazují na mentální limity našeho starosty a senátora. Oni mohou mít řešení ve svých rukou, a to je špatné. Etnický charakter řešení sociálních otázek Romů, až do odvolání, je nutný. Tím časovým horizontem je změna společenského myšlení a kultivace politického uvažování. Pro začátek by stačilo, kdyby se politici seznámili s tím, co opravdová romská kultura představuje. Zjistili by, že jsou v ní obsaženy prvky, které emancipaci Romů spíše prospívají než škodí.