Už už se zdálo, že protekční přispěvatel Deníku alias Rovnosti pan Holomek dostal prostor odpovídající obsahu jeho článků. Ale asi platí, že co se zdá je sen.

V sobotu 8/3 dostal tento pán další prostor, v němž si tentokrát vybral jako svůj cíl kolegu Venclíka- starostu Brna -Sever, městské části, která by o problémech s některými nepřizpůsobivými jedinci či dokonce celými jejich skupinami mohla povídat. Níže poskytuji článek celý. Mne na něm zaujala věta, se kterou si nevím rady. Ta věta zní: "Potíže máme všichni, nejvíc sousedé této ubytovny. Není těžké uhádnout, kdo nese zodpovědnost."
Já jsem tedy neuhádl, koho měl pan Holomek na mysli. Ale jak to tak vypadá, měl na mysli někoho úplně jiného než já.
A ještě jedna věta stojí za pozornost:"Nechtěli jsme za to od města nic než dvě věci: aby se městská část Brno-sever chovala vstřícněji vůči našim klientům, zejména ze strany bytového odboru".
Tak tomu se pane holomek říká pozitivní diskriminace. Můžete vysvětlit, proč by pro někoho měla platit jiná pravidla než pro ostatní?
A když už jsme u těch pravidel. Je pravda, že novou ředitelkou Muzea romské kultury je Vaše dcera?

A zde celý článk pana Holomka.

Zapojte vzdělané Romy

Nedávno přišla Kateřina Dubská, členka zastupitelstva Brna a šéfka komise pro národnostní menšiny, s plánem pro Romy. Starosta Brna-sever Leo Venclík k tomu podotknul, že by to měli řešit hlavně Romové, a ať se zapojí i ti vzdělaní.Plány, co s Romy, od paní Kateřiny Dubské, i to přání pana starosty o zapojení vzdělaných Romů, vítám. Jenže vzdělaní Romové to dělají už dávno, znám jich spoustu a sám jsem snad taky vzdělán, coby strojní inženýr. Škoda, že na tento program nenaskočil pan starosta už v roce 2005, kdy jsme ho plnili, a to nikoliv za peníze obce, nýbrž podle projektu podaného nadaci rozvoje občanské společnosti (NROS).
Z toho programu jsme platili po dobu jednoho roku domovníky ve vytipovaných deseti domech hrůzy, kteří se starali o čistotu, placení nájmů, výměnu vrat, aby do domů nechodily nežádoucí živly. Odvezli jsme několik desítek tun odpadu z dvorů a provedli deratizaci. Velký kus práce tu odvedli naše terénní a sociální pracovnice, stavební práce provedl vybraný romský podnikatel se svojí firmou.
Nechtěli jsme za to od města nic než dvě věci: aby se městská část Brno-sever chovala vstřícněji vůči našim klientům, zejména ze strany bytového odboru, a aby se městská část podílela na pokračování tohoto programu i po jeho skončení. Nic z toho nebylo akceptováno. Naopak: masové vystěhovávání romských rodin se stalo programem bytového odboru této městské části. Izolovaná romská ghetta v ubytovnách, jako to na ulici Markéty Kuncové, se utěšeně rozrůstají.
Potíže máme všichni, nejvíc sousedé této ubytovny. Není těžké uhádnout, kdo nese zodpovědnost. Abych nic neponechal náhodě, po audienci u pana starosty mi bylo přislíbeno, že zastupitelstvo městské části projedná program toho, co je nyní nazýváno plánem pro Romy“. Pan starosta dostal pětistránkový návrh naší organizace k projednání. Přestože slíbil, že bude projednáno, na program zastupitelstva ho nedal. To vše bylo v roce 2005 a řada věcí již byla projednávána daleko dříve.
To, co tedy nyní starosta navrhuje, není žádné novum. Budiž. Nemíním se cítit uražen, ten návrh vítám, jen aby byl aspoň z poloviny tak reálný, jako byl ten náš v roce 2005.
Panu starostovi, jako vzdělaný Rom, nabízím svoji pomoc, snad už po sté. Jestlipak nyní nabídku přijme? Jestlipak dokáže změnit svůj negativní názor na práci terénních a sociálních pracovnic? Kdyby pan starosta přijal můj návrh již v roce 2005, mohl si ušetřit spoustu starostí.
Autor vede Společenství
Romů na Moravě