aneb kdopak se nám to dovolává premiéra? A ještě k tomu lže. Jediná z položených otázek je relevantní. A to ta, proč Zelení a Zlatuškovci zůstávají v Radě města. Ale i na to je známa odpověď. Ještě nemají všechno hotovo. Rozumíte mně, ne?

Dnešní HN se nám nějak podezřele rozepsaly proti přestavbě brněnského železničního uzlu. Patriot ve mně říká : starejte se o svoje cajzli. O přestavbě nádraží v Praze za větší peníze se nikde ani nešpitlo. Máte kliku, že nemáte svoje místní krysy, které by nejraději aby to tu vypadalo jak ve středověku, smrádek a teploučko a na tom si vybudovali svoji politickou kariéru. Jo a Onderku nechte na pokoji. Mám sice víc než dost důvodů pro které ho kritizovat, ale na rozdíl od autorů z  HN i těch co je najali má v kauze Europint zdravý pohled na věc.
A abyste věděli proč se rozčiluji, tak si to musíte přečíst

Článek 1 - Jiří Leschtina - Salto mortale v Brně

Bouchlo to v Brně, ale ozvěna se ponese zemí. Nové vedení radnice se dostalo k moci díky slibu, že zabrání přesunu vlakového nádraží, jenž chystala předešlá koalice ODS, KSČM a lidovců. Teď však radní chtějí nádraží stěhovat. Jak chtějí zdůvodnit podvod na voličích, je jejich věc. Vláda by se ale o jejich obrat měla zajímat z důvodů ekonomických.

Zastánci přesunu uvádějí jediný argument: nádraží by nemělo zůstávat na hranici historického jádra města. Tím jdou proti trendům v jiných evropských metropolích, které si naopak nádraží u historických center vysoce cení.

Přesun železničního uzlu by spolkl víc jak dvacet miliard korun, což má z velké části hradit Správa železniční dopravní cesty, ovládaná státem. Experti vyčíslili, že po odsunu nádraží o šest set metrů bude muset město každý rok dát 150 milionů korun navíc na dopravu. Tyto počty přílliš nezmění uvažovaná "kompromisní varianta". Což mluví pro zaškrcení přísunu peněz do bláhového projektu. Na stavební "hody" se už jistě těší řada brněnských firem. Všechno nasvědčuje tomu, že šikovní lobbisté ovládli i primátora Romana Onderku, který se svojí ČSSD před volbami kritizoval přesun nádraží. Teď už se proti němu slabě ozývají jen menší účastníci koalice - zelení a hnutí Brno 2006. Proč ale zůstávají v radě, která předvedla tak nečekané salto mortale? Lze si představit, že brněnští stavbaři mají mocné zastánce jak v nejvyšším vedení ODS, tak na jí ovládaném ministerstvu dopravy. Přesto by je měl premiér praštit přes dlouhé prsty. Pokud je pro něj zájem státu a jeho pokladny na prvním místě.

HN, názory, 12/3/08

Článek 2 - Nový kompromis v kauze nádraží v Brně

Dvě vlakové stanice místo jedné a rychlodráha vedoucí mezi nimi. Brněnské dilema, zda přesunout nebo nepřesunout stávající hlavní nádraží, by mohlo dopadnout právě takhle. Přestože územní plán města již počítá s tím, že nejvýznamnější vlaková stanice jihomoravské metropole se postěhuje do prostoru za autobusové nádraží Zvonařka, do hry nyní vstoupila ještě kompromisní varianta.

Přišel s ní Josef Veselý, předseda komise dopravy Rady města Brna. Navrhuje, aby k přesunu došlo a na místě stávajícího hlavního nádraží doporučuje ponechat vlakovou zastávku.

Obě místa by měla být spojena vlakovým koridorem vedoucím středem padesát metrů širokého bulváru, který má v této části Brna vyrůst. Mezi novým hlavním nádražím a zastávkou, pracovně nazvanou Brno-střed, by měla pendlovat městská rychlodráha, jak ji nazývá Veselého projekt.

Hlavně v centru
"Kdyby k nádraží v zóně Brno jih jezdily tramvaje, jak bylo původně plánováno, musely by ve špičce vyjíždět každou minutu, aby kapacitu zvládaly. Navíc je nereálné vše zapojit do stávajícího systému," říká Veselý.

Trať rychlodráhy by měla vést po viaduktu vyvýšeném nad uliční úroveň. "Výškově by to bez potíží navazovalo na nádraží," uvádí Veselý. Takovéto rozšíření "přesunové" varianty by podle jejího autora celkovou cenu dvacet miliard nenavýšilo, konkrétní čísla ještě v ruce nicméně nemá.

Dvoustanicová varianta se jeví jako přijatelná i některým dosavadním odpůrcům přesunu. "Jde nám primárně o to, zachovat nádraží v centru, ne zabránit výstavbě nové budovy," říká Martin Ander, náměstek brněnského primátora. Ander, kterého mediálně zviditelnila petice za vypsání referenda o poloze nádraží, u jejíhož zrodu před čtyřmi lety stál, se na magistrát dostal před dvěma lety coby dvojka na kandidátce zelených.

"Jde nám o funkční systém veřejné dopravy, s původní verzí přesunu nadále nesouhlasíme," uvádí Ander za zelené.

Ani on si nemyslí, že by dvoustanicová varianta musela být nutně finančně náročnější. "V takovém případě by odpadly některé výdaje plánované v původní variantě přesunu, třeba finančně nákladné propojení komárovské spojky," popisuje Martin Ander.

Podle něj by navíc varianta umožnila zachovat cennou architektonickou památku, která nádražním šachům měla padnout za oběť - jedno křídlo cenné budovy Masné burzy od architekta Bohuslava Fuchse.

Přesun pro dvacet procent
Poškození památek bylo jedním z mnoha sporných bodů, které plánovaný přesun od počátku provázely. Spornou se zdál být hlavně přínos pro obyvatele jihomoravského regionu.

"Brněnský magistrát si u nás objednal analýzu variant přestavby železničního uzlu Brno. Pro přesun výsledek příliš příznivě nevyzníval," říká Jiří Landa, ředitel dopravy a dopravního inženýrství společnosti CityPlan.

"Zjistili jsme, že osmdesát procent lidí, kteří brněnské hlavní nádraží využívají, jsou cestující regionálních spojů. A pro ně je výhodnější, když je nádraží v centru," uvádí Landa. O návrhu rozšiřujícím stávající přesun ví. "Principiálně je návrh pana Veselého dobrý - znám ho ale jen v obrysech," dodává.

Dvoustanicový model by mělo na svém zasedání 21. března projednat grémium projektu Europoint, dříve nazývaného ŽUB (Železniční uzel Brno).

I v případě, že by zvítězila tato varianta, nezmění to nic na novinkách, které čekají stávající budovu hlavního nádraží. "Do pronájmu ji získala společnost Brno new station development," uvedl tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.

Případná stanice Brno-střed by v budově měla jen část prostoru. Většinu mají zabrat komerční prostory.

HN, z domova, 12/3/08