Poradce ministra Lišky klasifikuje činnost jakéhosi Zeleného EU spolku jako Zelenou myšlenkovou smršť. Tak to si nemůžeme nechat ujít. Zde ta smršť je.

Green Future Team – jaká je zelená budoucnost?

Zelení v Evropském parlamentu, vedeni již téměř legendárním Danielem Cohn-Banditem a Monicou Frassoni, dali na jaře tohoto roku dohromady tým patnácti mladých lidí z celé Evropy pod příznačným názvem Green Future Team. Účel: stimulovat staré harcovníky ze studentských bouří v osmašedesátém, kteří povětšinou stojí v čele evropských Zelených, novými myšlenkami a názory na zelenou politiku a budoucnost Evropy obecně. Závěry Teamu pak budou prezentovány formou workshopu na letošní srpnové Zelené evropské letní universitě.
Složení Teamu je genderově vyvážené a věkově (15-27 let) i národnostně (občané EU i evropských neunijních zemí) pestré. V duchu nejlepších zelených tradic nescházel od počátku žádnému z členů Teamu patřičný enthusiasmus, který se odrážel v mimořádně hodnotné, avšak téměř nekonečné brainstormové fázi doprovázené lehkým zmatením co do očekávaných konkrétích cílů a výstupů skupiny. Egalitářské vedení a sdílená odpovědnost brzy vzaly za své díky odlišnému stupni aktivity různých členů a nechaly potvrdit heslu sdílená odpovědnost je nulová odpovědnost. Přes počáteční rozpaky dané neobyčejnou šířkou možného tematického záběru a nemožností věnovat se určitým námětům profesionálně (z nedostatku času i odborných znalostí), se Team rozhodl zaměřit se pouze na určité klíčové otázky. Jednou z nich je i ta následující: Jak by se měli Zelení změnit, aby oslovili a přilákali více mladých evropských voličů?

Tato otázka spustila v Teamu opravdovou myšlenkovou smršť. Už jenom tím, že otevřela další (a dosud neuspokojivě zodpovězené) otázky. Například: Je pro Zelené vůbec žádoucí, aby se jejich strana stala líbivou pro širší spektrum voličů? Nebo: Je načase přehodnotit některá zelená dogmata, jmenovitě postoj k jádru a pacifismus? Ale hlavně: Co vlastně znamená být Zelený?

Navzdory tomu, že jakási definice zelené politiky existuje, projevila se v Teamu rozporuplnost přístupu ke klíčovým politickým tématům. Rozporuplnost, která je patrná jak uvnitř jednotlivých zelených stran, tak napříč zelenými stranami v Evropě. V ekonomicko-sociálních otázkách je například u členů Teamu pocházejících ze západní Evropy rozpoznatelný sklon k až téměř sociálnímu inženýrství, který kontrastuje s daleko liberálnější pozicí těch členů žijících v ex-komunistických zemích. Kolegové ze států vně EU zase nahlížejí na problémy spjaté s migrací odlišněji než mnozí z jejich unijních protějšků. Ideové konfrontace Teamu opakovaně narážejí na základní problém: měla by se zelená politika ubírat cestou restriktivního apelu na svědomí jednotlivců (nelétejte letadlem, jezděte vlakem!) a radikální změnou výrobních a spotřebních návyků rozvinutého světa ve prospěch globální udržitelnosti a solidarity (uberu sobě, abych ostatním přidal)? Nebo by měla zelená politika investovat do hledání těch cest, které by dovedly rozvojový svět na úroveň toho vyspělého a doufat, že technologický pokrok a jemné změny ve výrobních a spotřebních návycích založené na ekonomických motivacích učiní to vše trvale udržitelným?

Zdá se, že jeden extrém koncepce zelené politiky hraničí s naivitou, která může potencionálně přerůst v tzv. zelenou diktaturu, o které tak rád hovoří český prezident. Ale v diktaturu může přerůst jakýkoli politický směr, který svou vizi společenského uspořádání vnutí lidem s odvoláním na veřejné dobro. Druhý extrém zelené politiky je zase až příliš flexibilní, neautentický a přemrštěně pragmatický. Evropští Zelení se pohybují někde mezi oběma extrémy. Tím, že Zeleným schází robustní díla politické filozofie, o něž se opírají ostatní „zavedené“ strany, se obtížněji hledá společný referenční rámec, který by i mimo jiné poskytl evropským voličům větší předvídavost zelené politiky.

Každopádně se Green Future Team ponořil do diskuzí mnoha složitých témat, včetně moderních prostředků vedení volební kampaně (malá míra využití internetu a „grassrootové“ kampaně Zelenými), se kterými se vypořádal úměrně se zkušenostmi a mládím svých členů. Písemné závěry Teamu budou evropským Zeleným poskytnuty k inspiraci elektronicky ještě před samotnou letní univerzitou, a to nejspíše skrze webové stránky univerzity nebo přímo emailem. Přesto čtenáře srdečně zveme do Frankfurtu nad Odrou / Slubice, kde 28. srpna letní setkání evropských Zelených vypukne.

Autor je člen Green Future Teamu a poradce ministra Ondřeje Lišky

http://www.zeleni.cz/10036/clanek/green-future-team-jaka-je-zelena-budoucnost-/