Je to k vzteku, že? Vždy, když člověk k něčemu zaujme radikální názor, objeví se náš nejvyšší, aby mu vzkázal, že je svým způsobem blb. A co je ještě horší, časem dotyčný zjistí, že tomu tak skutečně je.

ODSáci dali svému tehdejšímu předsedovi, Václavu Klausovi, přezdívku „Taťka šmoula“, podle jisté modré kreslené postavičky, která svým vlivem a s jistou nonšalancí stmelovala vísku stejně zbarvených tvorečků ve světově proslaveném animovaném seriálu. Co je ještě závažnější, v drtivé většině situací měla pravdu. Snad ani modří pánové netušili, jak se trefili. Zatím se pokaždé ukázalo, že na rozdíl od jiných politiků, co se válečného dění týká, se V. Klaus snad nikdy historicky nezmýlil.

Vzpomínáte na Irák? Na všeobecný koncensus států včetně Ruska o nezbytnosti zničit Saddáma? Pravda, tento pán zabíjel občany své na ropu bohaté země jako na běžícím pásu a počet popravených ročně dodnes značně převyšuje sumu vzájemně se zde vraždících muslimů. O nevůli tohoto bývalého diktátora se konečně, bohužel smrtelně, přesvědčil i spolužák autora glosy. Dnes už je jasné, že i přes veškerá negativa krvavého režimu válka byla asi to nejhorší rozhodnutí, které Spojené státy a Evropa udělaly. Jediný ze všech evropských politiků, který se otevřeně vyslovil proti tomuto dobrodružství zavánějícímu koroditem, byl onen zakřiknutý Klaus. Dosud si autor příspěvku vybavuje, jak tehdy hlasitě halasili socani, že nejvyšší šmoula poškodil svým pacifistickým názorem republiku a president Busch jím tak opovrhuje, že ho nechce ani přijmout v bílém domečku.

Vzpomínáte na Srbsko? Jak tam americkoevropské bombardéry ničily stát zlého Miloševiče? Ne že by si to ten komunistický aparátčik nezasloužil, ale touto akcí podporovaná začala albánská etnická čistka Kosova a nárůst muslimských bojůvek v Makedonii, dostal zelenou. Zmíníte-li v současném Srbsku jméno Václava Klause, uslyšíte pochvalné zamručení nebo poznámku, že je to velký člověk. Zdejší občané si totiž velice dobře pamatují, že to byl V. Klaus, který byl jako jediný z evropských politiků proti tzv. Mírovému bombardování. Tak tuto akci naopak nazval náš bývalý a tehdy panující president V. Havel, jehož jméno v této balkánské zemi znamená asi totéž,co zašpiněný a odporný šunt, ležící v zarostlém příkopě.

A máme tu Gruzii. Drtivá většina národa se vzpomínkou na léta šedesátá osmá samozřejmě odsoudila Rusy. Nejspíše v tom bude k autorově potěše pokračovat a asi změní i svůj postoj k americkému  radaru. Pravda je, že se ruští vrazi v této kavkazské zemi podepsali podobně jako v Čečně a vraždy civilistů kazetovými pumami lze těžko obhájit. Nicméně i druhý pohled stojí za zamyšlení. Pan M. Saakašvili dnes může o sobě s plným vědomím vyprávět onu oblíbenou aneknotu dodnes populárního P. Kantorka:“Dal jsem mu facku, zahnal jsem ho do rohu a tam mě zmlátil jako psa!“ Tuto skutečnost nám tu vznosnějšími slovy presentuje náš president. Jako obyčejně, kontraversně s běžným politickým míněním. Autor se přiznává, že ve všech jmenovaných případech měl od „Taťky šmouly“ odlišný názor. Časem byl nucený dějinnými okolnostmi ho dvakrát pozměnit a ve třetím je set-sakra na vážkách.

Aby však autor také potěšil své kritiky z řad sockomunistické levice, musí upozornit na fakt, jak se k této rozporuplné události v Gruzii staví Paroubek a jeho oranžovonarudlí přátelé-soudruzi. Podle nich to totiž vypadá, že se vůbec nic neděje. Snad pouze pan Rath prý musel zase zaplatit 30 Kč julínkovného za odněkud ztemna se vynořivší facku. Mají to těžké. Když dají Klausovi zapravdu, jejich slogany zblblý a otupělý volič si nad nimi odplivne. Když V. Klause napadnou a označí za napomahače Moskvy, přijdou o stamiliony z trezorů Gazpromu, kterému tak lacino prodali za socanských vlád náš plynovod. Toč se korouhvičko, toč.

http://karoch.blog.idnes.cz/c/46526/Tatka-smoula-a-valky.html