Probíhá rozsáhlá zpravodajská válka mezi Moskvou a vyspělými západními státy. Vypadá to jako návrat starých časů: „Mezi priority zahraniční rozvědky SVR patří boj proti mezinárodnímu terorismu a pomoc při posilování ruského průmyslového a obranného potenciálu."

Těmito slovy určil loni v září tehdejší prezident, nyní premiér Vladimir Putin úkoly ruské špionáži. Přitom útlocitný termín „pomoc při posilování obranného potenciálu" představuje krádeže vědeckých a technických informací o nových druzích zbraní ze západních výzkumných ústavů a továren.

Kdo by to čekal...

Když se rozpadl Sovětský svaz a skončila studená válka, zdálo se, že Rusko, stejně jako následnické státy SSSR, a Západ špionážní činnost vzájemně omezí. Pohrobci KGB hlasitě roztrubovali do světa, že snižují počty svých pracovníků. Ruská tajná služba uzavřela v posledních dvou letech rezidentury ve třiceti zemích, oznámil poradce ředitele SVR Vadim Kirpičenko 23. listopadu 1993. Nicméně nábor nových agentů pokračuje, zvláště pak mezi lidmi, kteří s postkomunistickým Ruskem sympatizují. Vždyť mnoho Rusů žijících v zahraničí „pociťuje ke své vlasti silné city a chce pro ni něco udělat". Mluvčí SVR Jurij Kobaladze vzápětí řekl, že stav pracovníků centrály klesl o 40 procent a obsazení zahraničních pracovišť na polovinu.

Také přiopilý ruský prezident Boris Jelcin sliboval Billu Clintonovi a Tonymu Blairovi, že Moskva válečnou sekyru vůči Západu zakopala. Oba proto nařídili svým tajným službám, aby činnost proti Rusku omezily na minimum.

Americká FBI a britská MI5 tak výrazně zeštíhlily své kontrašpionážní útvary. Američané vrhli síly na boj s teroristy, Britové se soustředili na Irskou republikánskou armádu (IRA).

Hlavní cíle se nezměnily Netušili, že šéfové civilní rozvědky SVR i vojenské GRU smýšlejí jinak. Západní služby to zjistily až po několika letech.

Už koncem roku 1997 naléhal kancléř Helmut Kohl na Jelcina, aby nařídil urychlený odchod ruských špionů, kteří vystupovali jako diplomaté, novináři a obchodníci. Poté, co východní Německo opustila sovětská armáda, se totiž jejich počet nesnížil, nýbrž vzrostl. Německá kontrašpionáž jich napočítala na 160.

Sergej Treťjakov, plukovník SVR, který přešel v roce 2000 k Američanům, zdůraznil, že strategické cíle Moskvy se nezměnily. Hlavními cíli číslo 1, 2 a 3 nadále zůstaly USA, NATO a Čína. „Rusko dnes dělá všechno pro to, aby Spojeným státům působilo nesnáze," napsal Treťjakov, který vedl filiálku SVR v New Yorku. „Naše rezidentury v USA ve své aktivitě nepolevily, v mnoha směrech jsou mnohem činorodější než v dobách studené války."

„V roce 2001 vyhostili Američané 50 našich diplomatů," napsali Andrej Soldatov a Irina Boroganová v deníku Ježedněvnyj žurnal. „Takový skandál proběhl naposled v roce 1985, kdy Velkou Británii muselo opustit 31 pracovníků velvyslanectví." V říjnu 2004 dokončila kontrašpionáž MI5 zprávu, podle níž v Británii působilo nejméně osmnáct důstojníků SVR a čtrnáct GRU. „Putin usiluje o upevnění systému rozvědky, která se zhroutila za Jelcinovy vlády," komentoval situaci Alex Standish, šéfredaktor časopisu Jane's Intelligence Digest, považovaný za nejautoritativnější zdroj o tajných službách ve světě.

Loni Britové vyhostili čtyři ruské diplomaty-vyzvědače podezřelé ze spojení s Alexandrem Lugovým, který údajně otrávil Alexandra Litviněnka poloniem.

I Tony Blair upozornil Putina, že Angličané zaregistrovali zvýšenou aktivitu SVR. Letos v létě si na schůzce G8 stěžoval premiér Gordon Brown na zvýšenou činnost ruských špionů prezidentu Dmitriji Medveděvovi.

Hodí se všechno Cíle ruských špionů jsou však dnes trochu jiné než jejich předchůdců z KGB a GRU. Zatímco dřív se pídili hlavně po politických rozhodnutích, nyní shromažďují poznatky z oblasti vojenskotechnické, vědecké a průmyslové a přírodních zdrojů. Ruští zpravodajci oplývají penězi - horentními honoráři jsou schopni uplatit kohokoli.

Třebaže byl 11. září 2001 Putin prvním státníkem, který vyjádřil prezidentu Georgi Bushovi soustrast nad útokem teroristů na New York a Washington, úroveň tajných operací mezi oběma zeměmi to nezměnilo. Americké tajné služby se musely začít ještě intenzivněji zabývat činností Al-Kajdy a ostatních islámských extremistických skupin, což snížilo jejich pozornost - už tak dost omezenou - vůči ruským a čínským vyzvědačům. A když CIA zahájila nábor nových lidí, podle Johna Pika, analytika firmy GlobalSecurity.org, se tím otevřela Rusům možnost do ní i do dalších služeb snáze proniknout.

V únoru 2005 konstatoval týdeník Time, že Američany znepokojil nárůst počtu ruských špionů - je jich nyní na území USA tolik jako v nejhorších dobách studené války. Deník New York Times v květnu 2007 uveřejnil článek s názvem Putinova válka proti Západu. Podle poradců Bílého domu se dají tajné ruské operace na americké půdě srovnávat jedině s rozsahem Číňanů. V roce 2006 FBI odhadovala, že na půdě USA působí nejméně sto příslušníků SVR a GRU. „Za pět let jich budeme chytat dvojnásobek," obával se šéf kontrašpionáže FBI David Szady v lednu 2005.

Bývalý důstojník KGB Jurij Švec, který získal azyl v USA, si dokonce myslí, že ruských vyzvědačů je nyní ve světě mnohem víc než za sovětské éry. „Dnes každá úspěšná soukromá ruská firma slouží k přikrytí tajných ruských operací."

Kromě toho mnoho ruských firem na Západě vystupuje, jako kdyby neměly s Moskvou žádnou spojitost - a právě ty mohou být nejdůležitějšími filiálkami SVR a GRU. „Zjistit jejich pozadí je obtížné," říká Andor Šándor, někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby. „Kdyby se podařilo vystopovat jejich finanční toky, bylo by možné získat důkazy o tom, že se zabývají činností, která je v rozporu s jejich oficiálním posláním, sloužícím ke krytí jejích zpravodajské aktivity. Ale v dnešním globalizovaném světě je to velmi obtížné."

Škody za 20 miliard eur I v Německu jsou ze všech zahraničních rozvědek nejaktivnější Rusové. Loni to konstatovala německá kontrašpionáž BfV. Zvýšený zájem projevuje SVR o mladé německé poslance, zaměstnance politických stran a nadací, rovněž tak o politology. Ostatně to je tradice NKVD-KGB: přivábit ke spolupráci mladé lidi, podporovat je v kariéře, a teprve až dosáhnou důležitých funkcí, začít je využívat. Němce se pokouší získávat i domácí tajná služba FSB během jejich obchodních a turistických cest do Moskvy, Petrohradu a dalších měst.

Ruské vyzvědače nejvíc zajímají ekonomické informace, především z oblasti energetické politiky. BfV odhaduje, že škody způsobené ekonomickou špionáží proti německým firmám se pohybují okolo 20 miliard eur ročně.

V roce 2006 se ruská rozvědka uchytila v Německu zcela novým způsobem. Otevřela tam pobočku moskevské Akademie pro otázky právního státu, bezpečnosti a obrany, jejíž vznik inicioval Putin. Šéfem akademie je vysloužilý generál V. G. Ševčenko, který řídil kontrašpionáž u sovětských strategických raketových sil a potom sloužil ve FSB. Cílem této organizace údajně je vzbudit zájem o „zdravé budování" Ruska. Třebaže německá bezpečnost dobře zná její pozadí, je neuvěřitelné, že někteří vlivní politici, jako třeba premiéři Bavorska a Braniborska, od ní přijali Řád Petra Velikého.

U nás až 75 špionů V České republice je akreditováno 60 ruských diplomatů a 93 úředníků, techniků a dalšího pomocného personálu, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za rok 2005. Tito lidé pracují na ambasádě v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech. BIS odhaduje, že 40-50 procent tvoří důstojníci SVR a GRU. „Podíl příslušníků nebo spolupracovníků zpravodajských služeb mezi diplomaty a administrativně technickým personálem Ruské federace v ČR je dlouhodobě na vysoké úrovni," uvedla BIS ve zmíněné zprávě. Další vyzvědači vystupují jako novináři, což je tradiční krytí, anebo pracovníci různých firem, a to je nový trend.

Před třemi roky byl od nás vypovězen ruský diplomat, který se zajímal o výzkum vysoce nebezpečných látek a snažil se získat lidi z ústavu orientovaného na jadernou, chemickou a biologickou ochranu obyvatel.

Podobně jako v Německu, i tady Rusové hledají ekonomické informace a pokoušejí se o kontrolu nad důležitými firmami, zvláště pak těmi, které vstupují na ruský trh. V některých případech BIS zaznamenala kontakty ruských zpravodajských důstojníků s prostředím ruskojazyčného organizovaného zločinu.

Zákon pro vraždy Sovětské rozvědky vždycky popravovaly své nepřátele v zahraničí -to dělají tajné služby i ostatních států, aniž se k tomu hlásí. V létě 2006 schválila ruská Duma zákon, který k tomu SVR a GRU přímo zmocňuje, byť se souhlasem prezidenta. Skrývá se to - jak jinak -pod rouškou boje proti terorismu. Takový zákon neexistuje nikde na světě.

I tento akt dokumentuje, že studená válka tajných služeb se rozhořela do rozměrů, jaké před půldruhým desetiletím nikdo nečekal. Ovšem po vstupu ambiciózních důstojníků KGB, kteří sní o imperiální slávě Ruska, do nejvyšší politiky to je přirozené.

***http://parat.webzdarma.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1472

JAKO V ČASECH STUDENÉ VÁLKY

Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Pro ruskou rozvědku dnes pracuje v zahraničí nejméně tolik důstojníků jako v nejvypjatějších letech studené války. A k tomu musíme připočítat ještě aktivity prostřednictvím stovek ruských firem, které se často tváří, že nejsou ruské. I to ukazuje na obrovské imperiální ambice Kremlu, které vzkřísil vysloužilý podplukovník KGB Putin.

Co chtějí agenti vědět? Cíle ruských špionů jsou dnes trochu jiné než jejich předchůdců z KGB a GRU.

Zatímco dřív se pídili hlavně po politických rozhodnutích, nyní shromažďují poznatky z oblasti vojenskotechnické, vědecké a průmyslové, dále o přírodních zdrojích.

„Naše rezidentury v USA ve své aktivitě nepolevily, v mnoha směrech jsou mnohem činorodější než za studené války."
Taková je tradice NKVD-KGB: přivábit ke spolupráci mladé lidi, a teprve až dosáhnou důležitých funkcí, začít je využívat.

Kdo je kdo:
ASIO australská kontrašpionáž(Australian Security Intelligence Organisation)
BfV německá kontrašpionáž (Bundesamt für Verfassungsschutz)
CIA americká výzvědná služba (Central Intelligence Agency)
FBI americká tajná policie (Federal Bureau of Investigation)
FSB ruská kontrašpionáž (Feděralnaja služba bezopasnosti)
GRU rozvědka generálního štábu (Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije)
KGB sovětská tajná služba (Komitět gosudarstvennoj bezopasnosti)
MI5 britská kontrašpionáž
MI6 britská výzvědná služba
SVR ruská rozvědka, potomek první hlavní správy KGB (Služba vněšněj razvedki)
 
http://www.parat.webzdarma.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1472&Itemid=52