Nejhůře, jak mohly. Tak dopadly volby. Nevadí mi apriori oranžová republika. Demokracii sluší, když se barvy střídají. Nemohu se ale smířit s tím, že výsledek  formoval strach a že  do krajských a senátních křesel usednou prapodivné figurky:

Bývalí neschopní ministři i všehoschopní náměstci.

Tajtrlíci, kteří jsou sprostí vůči těm, kteří s nimi nesouhlasí a neurvalí dokonce i na své spolustraníky.

Hlupci, kteří, kdyby vystupovali jenom sami za sebe, by nikdy neuspěli.

Politické mrtvoly, které zase ožily.

A hlavně lháři bez uzardění.
 
Neuspěl nikdo ze slušných lidí, na které jsem myslel, nebo je přímo podporoval.
 
Bylo totiž úplně jedno, kdo kandiduje. Důležitá byla kampaň, komunisticky laděné sliby světlých zítřků a všude vlezlý strach. Strach z jevů, které neexistují, strach z kroků, které se nechystají, strach z lidí, kteří byli vykresleni jako sluhové reformního Belzebuba.
 
Kdybychom nežili v zemi, která stojí uprostřed nového dělení na Západ a Východ a na prahu těžké ekonomické krize, šlo by o běžnou epizodu volebního cyklu. Koalice by se semkla, změnila komunikaci, dokončila reformy a možná za dva roky uspěla. Ale jsme v České republice podzimu roku 2008. Za zástěnou paláce moci čekají zrádní mužové s dýkou, aby ji zezadu zabořili do - stále ještě rovných - zad svého premiéra. Z Lidového domu se šklebí  zpocený muž a číhá na příležitost, jak odstřelit radar, neboť mu to doporučují výzkumy veřejného mínění, tvarované ruskými agenty na našem území. Najednou se hraje o víc, než o drobné třicetikoruny...
 
Někteří si jistě řeknou, co nám to tu ten Cikrt kváká, poplatky prohrály volby, i on se na tom podílel! Připouštím, že je to možné, připouštím, že ministerstvo leccos nedobře vysvětlilo, že za to odpovídám já jako jeho mluvka a že působím možná i arogantně. Ale prosím, řekněte také, jak:
-  čelit nehorázné lži a nevyletět přitom z kůže,
-  zajistit další finanční udržitelnost zdravotnictví  a přitom dostupnou a kvalitní péči (podle mne, kdo říká, že to umí bez spoluúčasti pacientů je buď dosud nedoceněný genius, nebo kecálista), 
-  proniknout s jednou jedinou  pozitivní zprávou do médií aniž by ji na stejné téma nedoprovázelo deset negativních vymezení hlupáků, kteří zdravotnictví nerozumí,
- přimět politiky, aby nebyli zbabělí a přestali uhýbat (ti slušnější), nebo lhát (ti méně  slušní)?
- uspět v celostátní kampani, když žádná neproběhla ("raději to voličům neříkejme")
- atd. atd.
 
Pokud znáte odpovědi na tyto a podobné otázky, nesdělujte mi je. Dejte se na politiku a ukažte se, co ve vás dřímá.
 
Chybami se člověk učí, i mluvka. Příště už budu šikovnější. S invazí oranžových paňáků s rudým mozkem se totiž nehodlám smířit. Stejně jako s modrým mimikry jejich budoucích spojenců. Ať už budu kdekoliv a čímkoliv. Tedy přesněji řečeno, dokud jsem svobodným občanem s právem svobodně mluvit, psát a volit.

http://www.cikrtoviny.cz/clanky/jak-dopadly-volby/