Nemám nic proti proti Michalovi Kocábovi. Jeho muzika se mně líbí, jeho angažmá v politice po boku hochů pravdy a lásky  jsem mu odpustil pro ten fakt, že vyprovodil Rusáky,

díky nimž jsem kdysi v jedenedvaceti vlezl do partaje, která  tehdy ono přepadení a zaškrcení pražského jara odsoudila. Ten rok v té partaji mne pak poznamenal na celý život. A ať to bylo jak bylo, Kocáb je  ikona jejich vyhnání. 

Proto se divím, že muž ozdobený gloriolou toho co vyhnal Rusáky leze na pozici, která je sama o sobě podivná, zvláště poté, co střídá  dámu, která proslula obskurními nápady, přičemž výsledek její činnosti zůstal nulový. A navic začíná úplně stejně jako ona dáma kazašského původu. Prasečákem v Letech, jakoby to bylo téma, které je hlavní otázkou dne. Zdá se, že ale zase zapadne (protože nebudou peníze na výkup prasečáku)a také proto, že prasečák byl svého času tématem pana knížete, který dnes také ministruje, ba i Kateřina Jacques měla toto téma a výsledek byl jenom nula.

 Myslím, že pro Romy bychom měli dělat jiné věci, než bourat prasečáky. Co tak zkusit za ty peníze pro ně vytvořit více pracovních příležitostí, nebo zajistit řádnou docházku do školy.

Druhý krok provokativního hudebníka je neméně překvapivý. Za svou mluvčí si vybral osobu ze šoubyznysu - Leilu Abbasovou. Vzhledem k tomu, jakou pozornost věnuje této jinak příjemné osůbce bulvár si nejsem jist, zda obsazení ministerstva hnedle dvěma osobami ze šoubyznysu je to pravé ořechové.

S Džamilou a jejími nápady byla sice legrace, ale bojím se, že teď bude ještě větší. Myslím, že už jen schází, aby náměstkem byl jmenován Vilda Čok.