Nedá mi, abych se i přes množství komentářů, nevrátil k pověstnému výroku šéfa oranžové propagandy sturmbanfuhrera Ratha o Hitlerově cestě k prosperitě Německa.

Domnívám se, že inkriminovaný výrok podává detailní  svědectví o duševních pochodech člověka, jehož mozek je velmi, velmi specifický.  Možná není tak sexy, jak mozek jeho šéfa, který si představuji hezky barevně  vyvedený v barvě růžového svetříčku , kterou si tento pán  zvolil jako úbor pro  dýchánek, který se změnil v  zamordování nového světce Václava Kočky. Nicméně je to mozek velmi zvláštní, a  jistě by stálo za to, podrobit jej důkladnému medicínskému zkoumání.  To, že leckterý z  nejvyšších představitelů této země, použije v euforii přeexponovaného výroku, se stává občas každému.  Mně se to stává často také.
Bonmoty typu "Es kommt der  Tag!" či "noc dlouhých nožů" jsou sice  nevkusné, ale dá se to přičíst   nekontrolované snaze vypustit z úst trefný a úderný bonmot.
Ale to, čeho se dopustil,  druhý muž oranžové partaje, která si z nějakého, běžnému občanu této země neznámého,  důvodu, stále říká, sociálně demokratická, je něco, co se vymyká normálnímu  myšlení a obávám se, že se to vymyká i právnímu řádu. Kdyby se tohoto výroku  dopustil Jiří Čunek blahé paměti,  s přimhouřením všech očí bych to přičetl jeho jednoduchosti a neobratnosti, které tak často a  úspěšně ke gaudiu celého národa předváděl.
Ale David Rath, který se považuje za  vzdělance  a člověka se širokým nejen politickým rozhledem? To  je na pováženou.  Buď je to výraz  nějaké razantně postupující duševní choroby anebo je to případ  pro orgány činné v trestním řízení.
Rozhodně si myslím, že Jiří Paroubek by  měl urychleně sezvat konzilium předních odborníků  z oblasti neurologie a  psychiatrie, aby se mozkem  jeho oblíbence zabývali. Ale protože si nemyslím, že Dr. Rath je trotl ve smyslu medicínském, bude to asi spíš případ pro orgány činné v trestním řízení.
Ovšem i to je asi jenom zbožná představa, protože i kdyby se tak  stalo a skutečně se prokázalo, že jeho výroky jsou v rozporu se stávajícím  právním řádem, nalezl by se jistě nějaký ke všemu ochotný státní zástupce, který by  šikovně z případu vyCOUFAL.
A tak se bojím, že oranžové mozky budou ještě notnou chvíli oblažovat naši veřejnost svými genialitami.
Doufám, že národ, který se nechal těmito genii zblnou a kvůli třiceti kačkám jezdí stovky kilometrů aby je ušetřil, otevře konečně oči a pošle je tam kam patří. V Brně tomu říkáme šaškec, nebo raplhaus.

S použitím mailu Mojmíra Weimanna