Otázka zní: Je vůbec možné k romské otázce zaujmout nějaké stanovisko odlišné od převládajícího lidskoprávního směru myšlení, aniž by byl takový jedinec označen za rasistu?

Benjamin Kuras napsal v jedné odpovědi, že u případných nových emigrantů má být požadována loajalita vůči státu, do kterého vstupují. Jsem přesvědčen, že ona minimální loajalita má být vyžadována i vůči českým občanům, ať bílým, černým či fialovým. K této loajalitě patří, že umí česky, dodržují základní hygienické návyky a pravidla soužití. Nemůžeme, ba nesmíme nikomu přesně stanovovat jeho životní styl, oblečení a typ chování. Přesto v západní civilizaci existují základní pravidla platná pro všechny, jako je úcta k soukromí a respekt před soukromým majetkem. Na těchto pravidlech je západní civilizace vystavěna. Pokud někdo ve 4 ráno budí sousedy svým hlukem, pak ti mají právo na ochranu. A stát má povinnost tuto ochranu poskytnout.

Pokud je někomu trvale znečišťována chodba lidskými výkaly, má právo být vůči takovým činům ochráněn. Pokud je někdo okraden, má taktéž právo na ochranu. Mezi základní lidská práva prostě patří ochrana soukromí a majetku!

Nikdo nemá právo Romům diktovat jejich životní styl. To je jejich věc, jejich život a jejich osud. Na druhé straně nikdo nemůže po ostatních občanech chtít, aby tolerovali ničení svého majetku a soukromí či zvýhodnění někoho jen na základě rasy či etnicity. To je rasismus naruby.

Naše Strana svobodných občanů má v záhlaví tři slova: Svoboda - Zodpovědnost - Spravedlnost. Jinými slovy: Každý má právo na své svobodné rozhodnutí, musí však za něj nést zodpovědnost. Musí se smířit s tím, že takový čin bud spravedlivě ohodnocen nezávislým soudem, pokud překročí zákonné meze. Nikomu nelze dávat žádné „extra buřty“ jen proto, že je „jiný“. Nikomu nesmí být bráněno, aby „jiným“ byl, pokud za tuto volbu ponese následky.

Jsem přesvědčen, že toto je jediný reálný přístup k romské otázce, a že se každý normální člověk, jenž ctí pravidla západní civilizace, nemusí takového přístupu bát.

Jsem pro, aby romské organizace dostaly dotace na svoji činnost, stejně jako organizace menšiny polské, vietnamské, slovenské atd. Ale nic víc a nic méně.

Jsem přesvědčen, že máme pomáhat slabým a chudým. Nemusí to však dělat nutně stát, a pokud již ano, tak pro všechny slabé a chudé a ne jen pro ty, co si to vykřičí na úřadech s argumentem, že jsou rasově znevýhodňováni.

Máme pomáhat jen těm co si chtějí hlavně pomoci sami. Ani čert ve Werichově pohádce neuměl pomoci sedlákovi s alkoholismem, když sedlák sám nechtěl. Jak to máme udělat my, kteří nevládneme nadpřirozenou silou jako čerti?