Janě  Bobošíkové  jsem v době tak zvané televizní krize moc fandil. Oceňoval jsem její kuráž  postavit se značné části  zpupných  zaměstnanců ČT,

kteří si tuto instituci, už dávno před zmíněnou událostí,  znárodnili. či přesněji  - zprivatizovali..

Díky spřáteleným médiím,  dodnes ještě  plných užitečných idiotů,  se   tehdy podařilo tuhle televizní  rebelii  české  veřejnosti naservírovat  jako statečný boj o demokracii  -  za svobodu slova. Možná, že teď  mnohým čtenářům  poněkud stoupl krevní tlak. Ano, je už tak nějak v lidské povaze, že  si člověk  odmítá připustit, jak  hloupě  nalétl, byl podveden, zneužit - viz případy týraných žen...

Nechci se však o tu vousatou  televizní krizi znovu  přít. Namísto všech těch naprosto  zbytečných slov se, po těch letech,  přece jen stačí pořádně rozhlédnout jak to  vlastně  s tou zachráněnou  Českou televizí vypadá dnes...

Řekl bych, že  mnohem více než tu tehdy tolik   vzpomínanou  svobodu, demokracii a tvůrčí volnost,  se  domácím borcům   podařilo zachránit  především   dobrá bydla -  neprůhlednost   televizního veřejnoprávního  molochu - kontinuální mrhání veřejnými prostředky...

Poněkud však odbočuji. Původně jsem chtěl přičinit jen několik poznámek  ke kandidátce na post generálního ředitele ČT - Janě Bobošíkové. A  to přesto, že, navzdory   postupu do užšího finále, nemá  Bobo fakticky  ani tu nejmenší  šanci.

Škoda! Jana Bobošíková sice postupem let, alespoň v mých očích, nejen skrze ten rudý kostýmek, pořádně zdevalvovala, ale stejně bych ji  tu funkci generálního  přál. Už jenom kvůli té srandě...

Není zase tak těžké  představit si, co by  takový  lačný  predátor  v tom teploučkém,  zasmrádlém televizním kurníku asi způsobil. To by byl cvrkot, jekot a všude plno peří... 

http://josefhavranek.blog.idnes.cz/c/87197/Bobo-reditelkou-Ceske-televize.html#t2