Jmenovat se Rath se v Čechách vyplatí. Minimálně v těch středních. Stačí totiž jméno napsat na žádost o dotaci, počkat na nástup jmenovce do krajské úřadu a peníze jsou Vaše.

Zatímco žádosti o pomoc chudým Rath hlasitě představoval a o to hlasitě spadly do propadliště dějin, dotace spřízněným institucím a osobám uděluje na běžícím pásu. Nejdříve potěšil rodné Hostivice, kterým poskytl dotaci na neexistující školku, potom nařídil šít si Rathy na klopy uniforem a nakonec přiklepl tučnou sumu obci, které spolušéfuje jeho bratr a kterého jen tak mimochodem povýšil na krajském úřadě.
   Takému chování se hezky říká – nepotismus, tedy „systém obsazování funkcí, v němž jsou preferováni příbuzní (ev. obecněji přátelé či další – např. obchodně – spřízněné osoby) proti ostatním, nezřídka lépe kvalifikovaným kandidátům. V současnosti se termínu používá v širším slova smyslu v souvislosti s politikou při jmenování určité osoby do vyšší funkce, jehož příčinou je pouze politické postavení některého z jejích příbuzných. Nepotismus je charakteristickým rysem mafie a mafiánských organizací.“
   Rathovo jednání skutečně mafii připomíná. Věrný spolustraník, teprve třicetiletý starosta Cerhenic Marek Semerád, ze dne na den po Rathově zvolení polepšil na zástupce celého kraje v Bruselu, přestože nahradil kvalifikovaného člověka.  Z krajských postů odcházejí lidé, kteří jen koketují s opačnými názory a stranická knížka se stává vstupenkou do zaměstnání. Kvalifikace nerozhoduje.
   Od krajských voleb neuběhl ani rok a co David Rath dělá ze střední Čech, je opravdu unikát. Systém klientelismu s prokazatelnými stranickými zájmy, uplácení voličů, pohrdání jakýmkoliv právním předpisem a především nebetyčná arogance k budoucím i minulým generacím – dnes vládnu já, tak nerušte. Takový systém ale opravdu vede do pekel.

http://klic.blog.idnes.cz/c/88944/Byt-Rath-se-vyplati.html#t2