V internetových zpravodajstvích (a zítra tedy asi i v tištěných médiích) píší o daňových přiznáních vrcholných politiků. Jeden mě zaujal.Vybočuje totiž z řady a já opět s úctou vzhlížím k citátu z jednoho filmu:  Šťasten ten, komu se podařilo dobrat tajných příčin věcí…

Citace z ihned.cz: „Paroubek (…) v loňském roce totiž snížil své předchozí závazky přibližně o 3,1 milionu korun a ke konci roku mu tak zbývalo doplatit úvěr ve výši 620.048 korun. Za každý měsíc tak Paroubek stihl v průměru splatit téměř 260 tisíc korun, což je podstatně více, než na kolik si přijde ze svého poslaneckého platu. Paroubek přitom tvrdí, že za svou další funkci, předsednický post v ČSSD, nedostává nic.“ Doplňuji, že já jej nenašel nikde ani jako společníka ve firmách, případně OSVČ.

Přidejme si k tomu částečný přepis toho nejdůležitějšího pro mé zamyšlení z jedné památné tiskové konference: „Podívejte se na mě, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí – boty, šaty, košile. (...) Rozhodně o mně se nedá říct, že bych chodil oblečený jak od táboráku. (...) Já vydělávám měsíčně 77 400 korun a nějaké drobné. (...) Já žiji se slečnou Kováčovou a ta má také peníze, a ve dvou se to lépe táhne. (...) Rozdíl mezi 930 a 190 tisíci je 740 tisíc korun. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“

A teď bych tedy tímto rád požádal pana Jiřího Paroubka, jestli by nám, normálním smrtelníkům, neporadil jak na to jít. Protože z takových výdělků splatit několikanásobek, to je úctyhodný výkon.

http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/89980/Jako-dluznik-Jiri-Paroubek-splatil-vic-nez-vydelal-A-jeste-i-jedl.html