Romská otázka?
Alespoň v jednom ohledu připomíná to naše soužití s Romy mizerné manželství. Jeden z partnerů imrvére vyhrožuje, že si sbalí své saky-paky a odjede k mamince - tedy do Kanady...
V tomto nerovném svazku jsou zjevně nespokojeny obě strany. Většina Romů žije v upřímném přesvědčení, že jsou v České republice bezohledně diskriminováni, hovoří o vzrůstajícím rasismu, fašismu a značná část většinové společnosti zase nechce mít s romskou komunitou, které vyčítá příživnický styl života, nic společného.
Takové spory není jednoduché soudcovat. Asi nikdo nemůže vážně popírat, že většina společnosti opravdu odmítá bydlet s Rómy, případně je zaměstnávat. To je neoddiskutovatelné! Pro pochopení jsou však důležité motivy takových převažujících postojů. Opravdu tady jde výhradně jenom o tu xenofobii, nízké projevy rasismu, nebo to snad nějak souvisí s dlouholetými špatnými zkušenostmi?! Bylo dřív vejce, nebo slepice?!
Kanada, která už dost dlouho, pokrytecky hrála roli té hodné, vše chápající maminky s vždy otevřenou náručí, postupně ztrácela trpělivost, už prostě nedokáže zvládat problémy o které si léta koleduje. (Pro lepší pochopení vřele doporučuji zhlédnout vynikající, mnoha cenami ověnčený film Invaze Barbarů). V nelichotivé společnosti Rumunů a Bulharů jsme tedy v rámci EU znovu podrobeni vízové povinnosti. Takže zřejmě nezbývá , než si tuhle horkou kaši napříště zase spořádat doma.
Existují snad jen dvě známá řešení. To první už dobře známe. Prostřednictvím nejrůznějších kašpárků, mimoňů si štědrými, nemotivujícími státním příspěvky kupovat jakési příměří, utvrzovat romskou komunitu o jejich mučednictví, posilovat jejich ukřivděnost - přesvědčení, že trpí jen a jen v důsledků netolerantnosti a rasismu většinové společnosti.
Tím druhým, poněkud dramatickým řešením, je vyložit karty na stůl. Přestat už "korektně" utajovat statistiky o romské kriminalitě, procentech skutečně pracujících Romů. Odložit pokryteckou masku a konečně si vše otevřeně vyříkat, na faktech si dokázat kdo na tom nepovedem soužití vlastně profituje a kdo opravdu tratí. Čím dříve, tím lépe!
Romové do této společnosti patří a ať už se nám, nebo jim, to líbí nebo ne, nic se na tom nedá změnit a ještě dlouho jim bude třeba pomáhat. Tohle babrání se v minulosti, statistikách, faktech, není nic příjemného a samo o sobě nic neřeší. Pravda někdy hodně bolí, ale, na rozdíl od všech těch milosrdných lží, může představovat počátek cesty k nápravě. Dlouhé, přetěžké, ale jediné reálné...
Ať mi nikdo netvrdí, že ti Romové jsou tak špatní, že ani trochu netouží po pravdě, nebo spravedlnosti,že nejsou schopni pochopit, že dobré soužití nemůže fungovat, když jeden jen věčně bere a druhý musí pořád jen dávat...
http://josefhavranek.blog.idnes.cz/c/93136/Romska-otazka.html#t2






