Kolik bude muset ještě zemřít lidí než někdo zřetelně a rezolutně řekne DOST! fanatickým ochráncům všeho možného? Nadešel čas, aby v České republice vznikla organizace na ochranu člověka. Srozumitelně řečeno – blbost je věčná a všeho moc škodí.

Teprve tolik, v krátkém čase opakovaného, neštěstí a škod po povodních na Moravě i v Čechách otevřelo ústa alespoň politikům na nižších úrovních, tedy starostům postižených měst a obcí, aby začali otevřeně kritizovat požadavky ochránců přírody a zvířat, jimiž ohrožují životy lidí. Poněvadž těchto fanatiků se vládní politici obávají asi stejně jako ochránců Romů, lze očekávat, že boj proti blbosti bude i na tomto poli během na dlouhou trať.

Je nezpochybnitelnou skutečností, že existuje mnoho odvětví, kde je „dozor“ ochránců potřebný. Například vypouštění chemických odpadů, černé skládky, čistota ovzduší a mnoho dalších negativních jevů, které škodí přírodě i člověku. Ale stane-li se z ochrany přírody a zvířat nekontrolovatelný fanatismus, je zapotřebí nekompromisně zakročit. K tomu však naši politici nemají na jednu stranu odvahu a na druhou fungující zákony. A míst, kde ochranáři spíše škodí než pomáhají, přibývá.

Jen si vzpomeňme, jak hřmícím hlasem podporovali ochránci všeho možného, v čele se sdružením Jihočeské matky, vznik voltaických a větrných elektráren, které nás ochrání před nebezpečným jádrem z Dukovan. Stejně hlasitě, po několika letech, ti samí lidé volají po omezení či zákazu těchto alternativních energetických zdrojů. Místo, aby se zasazovali o otevření dalších jaderných elektráren, které by umožnily uzavření elektráren tepelných, které opravdu znečišťují ovzduší, jen škodí svému okolí nesmyslnými bláboly a doma svítí jádro nejádro.

Kolik miliard korun a dalších lidských životů stojí obstrukce ochránců při výstavbách silnic a dálnic? U dálnice D8 se tito fanatici ani netají, že pouze využívají děr v zákonech, aby prostě jen zdrželi její dostavbu, která je tak jako tak skutečností. Není to jen ukázka naprosté omezenosti někoho, kdo se nazývá ochráncem, ale ve stejné míře neschopnosti zákonodárců.

Například na Valašsku se stále oddaluje dostavba velmi potřebné čtyřproudové silnice mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím, která se plánovala již od roku 1982! Z velké části má zdržení výstavby na svědomí jistý rádoby ochránce, Václav Včelica. Prostě došel k závěru, že jde o megalomanský projekt a že občanům, kterých se na názory vůbec neptal, bude stačit silnice dvouproudová, tak, jako doposud. Je otázkou, zda tento člověk, který rozhoduje bez pověření za ostatní, bere na svá bedra i zodpovědnost za další a další mrtvé, kteří díky jeho „ochraně“ na spojnici obou měst každoročně přibývají. Tato lidská omezenost dosáhla jen toho, že je dostaveno pouhých 2,6 km nové silnice a další možné pokračování se plánuje až na rok 2012. Možná.

Ochranáři ovšem škodí i na mnohem méně exponovaných místech. Rovněž příklad ze Vsetínska: V katastru obce Janová se musela převést trasa cyklostezky na opačný břeh, protože ochránci argumentovali hnízděním ledňáčka, kterého nikdy nikdo neviděl. Ledňáčkovi ovšem ani trochu nevadilo, když zde projížděly kolony cyklistů po nezpevněné pěšině. Takto se opět pouze snížila bezpečnost cyklistů, kteří musí přejíždět po veřejné komunikaci a utratilo se o několik stovek tisíc korun více za projekty, lávku přes řeku a další náležitosti.

Přírodu je zapotřebí chránit, to je bez debat. Ale ochrana života člověka musí vždy zůstat na prvním místě a fanatismus v jakékoliv formě musí zákon bez diskuse potírat.

http://dolansky.blog.idnes.cz/c/151316/Dve-zizaly-zachraneny-zemrelo-pet-lidi.html