„Evropská unie je nejdynamičtějším politickým subjektem na světě, snad s výjimkou Číny," prohlásil doslova Špidla. O USA se prý říká, že jsou „úžasně dynamické“, ale od poslední světové války se podle Špidly nezmohly na žádnou pořádnou vnitřní reformu,

prohrály několik válek a ztratily svou pozici ve světě. Evropská unie se za stejnou dobu pětkrát rozšířila, vytvořila vnitřní trh a jednotnou měnu, a to všechno demokraticky a bez násilí. Říká Vladimír Špidla. Tak a teď zase trochu reality.

1) Ano, Evropská unie je skutečně nejdynamičtěji se rozvíjejícím politickým subjektem. Čína ovšem nikoli. Ta tvrdě setrvává na svých základech. Čína je jednoznačně nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomika, kterou ovšem zase nelze ani omylem v tomto přirovnávat k Evropské unii.

2) Reforma je takové kouzelné slovo, které politici rádi používají. Ostatně stejně, jako slova „expert“, nebo „odborník“. Vyšší umístění v řebříčku má pak pojem „skupina expertů“, nebo „skupina odborníků“, jejichž členové se zpravidla rekrutují z řad těch, co se zuby nehty drží hesla „nekousej do unijní ruky, která tě živí“. Já osobně mám reforem v Unii plné zuby. Jakmile někdo přijde s tím, že je potřeba něco reformovat, neznamená to nic jiného, než další příkazy, zákazy a omezení. V USA to dost možná prostě jen od poslední války neměli zapotřebí.

3) Že by zrovna USA ztratily svou pozici ve světě, to si tedy na rozdíl od Špidly nemyslím. Zatímco Unie je podělaná až za ušima při jakémkoli konfliktu ve světě a má tendeci užívat taková lidovecká řešení ani ano, ani ne, USA jsou tím subjektem, který to jde i za nás řešit. Poměr vložených peněz a počet nasazených lidí a techniky se pak nedá měřit ani omylem. Stejně tak se nemůže Unie porovnávat ani v oblasti úrovně skutečné demokracie a práv občanů. Podobně, jako například v oblasti volného trhu, jakkoli mu i v USA poslední dobou pěkně šlapou na paty. Unie by propadla na plné čáře.

4) To, že se Unie rozšířila pětkrát, je hrozné. Úměrně tomu se totiž rozrostly problémy, státní dluhy, zvýšila se byrokracie, rapidně se zvýšily náklady na unijní administrativu. Celkový počet úředníků jak v Bruselu, tak ve členských státech, kteří se na byrokracii živí, by v USA v životě nedovolili. Vždyť i americký prezident má nižší plat a náklady na provoz, než Herman Van Rompuy, ke kterému se poslední dobou hodí filmová citace „Viděl ho tu někdo?“ Koneckonců tento citát provázel samotného Špidlu za celou dobu jeho jmenování eurokomisařem.

5) Unie žádný vnitřní trh, kromě jeho regulace, nevytvořila. Trh tu byl bez Unie a bude tu i po ní. A vznik společné umělé měny? Je tu takový drobný rozdíl. Na rozdíl od tržního amerického dolaru není politické euro ve své podstatě ničím kryto a podle toho to s ním taky vypadá. Co se trhu, ale i jiných sledovaných ukazatelů týče (udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnosti), tak za posledních deset let Unii zdatně přeskočily i Jihovýchodní Asie, Střední Východ a dokonce i subsaharská Afrika.

6) Za největší Špidlovu lež ovšem považuji konstatování, že to všechno vzniklo v Evropě demokraticky a bez násilí. Stačí si znovu připomenout, jak byl přijat občany Unie návrh Evropské ústavy, a jakým způsobem byla následně protlačena Lisabonská smlouva. Ano, pravdou je, že u toho neřinčely zbraně. Stačilo místo nich nastrčit dotační peníze, o kterých lidé už dávno zapomněli, že jsou vlastně jejich a ne unijní.

Takže ano, Evropská unie je nejdynamičtěji se roztahující POLITICKÝ a BYROKRATICKÝ subjekt na světě, ale u toho, s veškerou pokorou k dynamicky se rozvíjejícímu světu v oblasti ekonomiky, zůstaňme.

Bezvýhradně se nakonec shodnu s Vladimírem Špidlou na jediném. Na názvu jeho knihy „Kávu ne, radši infuzi“. Ten totiž, myslím, přesně charakterizuje stav jeho propagandistické politické mysli, naprosto vytržené z reality. Nejzajímavějším objevem knihy, přižemž toto klíčové zjištění stálo české daňové poplatníky cca 33 miliony na jeho odměnách a zajistilo mu důchod ve výši 130 tisíc korun měsíčně, se tak podle mě stane nakonec toto:

„Objevil jsem tam (pozn.: při práci v Bruselu) zajímavý rozdíl. Zatímco u nás vidí alkoholici v extrémním stavu bílé myši, v Belgii pozorují růžové slony.“

http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/155549/Spidla-za-33-mil-Misto-bilych-mysi-pozoruji-v-Belgii-ruzove-slony.html