Přestože Českou televizi imrvére pomlouvám, přece jenom mi, jako (nedobrovolnému) mecenáši, leží na srdci. Nedá mi to a po očku ji sleduju.

V neděli jsem se po delší době opět rozhodl zavítat k Moravcům. Měl jsem tu nejlepší vůli přežít tu chvíli do začátku přenosu II. kola mužského slalomu MS, ale bác ho - ve studiu se jako obvykle nadšeně tlemil agent Falmer…

Občas si trénuju silnou vůli -  třeba zkouším jíst citron jako pomeranč a tak jsem se pokusil toho vrchního českýho bolševika protrpět i s tím rizikem, že mi z něj zase naskáčou pupínky.

Chvilku jsem sledoval jak Moravec obligátně skáče Kalouskovi do řeči, furt ho úplně zbytečně opravuje. Inu starýho psa novým kouskům nenaučíš! Pak ovšem spustil soudruh Filip - začal dlouze rozprávět, že pokud ministr Heger nehodlá dodržet své slovo - vlastní memorandum - nezajistí M.Engelemu jeho původní flek, stává se ministr i celá vláda naprosto nevěrohodná…

Pořád jsem čekal, kdy už do toho žvanění konečně skočí jindy tak aktivní Moravec a vysvětlí soudruhovi, že žádné takové  ujednání o zajištění míst a funkcí lékařům, kteří s námi sehráli tu komedii o výpovědích, zmíněné memorandum neobsahuje, jenže Venca tentokrát mlčel jak ryba.

Po cca deseti minutách jsem tyhle OVM tedy raději vzdal - v tom náročném testu odolnosti jsem evidentně  neuspěl. Říkal jsem si, že to alespoň vynahradím večer - pustím si 168 hodin - pořad té Fridrichové, co jezdí pražskou MHD načerno, která v tý znělce pořadu tak rázně s lišáckým úsměvem pochoduje sem a tam…

Bohužel, těsně předtím jsem zhlédl upoutávku, která dramaticky slibovala reportáž o nespravedlnosti světa - jak ten statečný chlapík M. Engele, vybojoval pro doktory dvě miliardy a teď chudák zůstane na dlažbě. Tak tohle tedy taky nemusím…

Tak holt tedy snad zase někdy příště…

http://josefhavranek.blog.idnes.cz/c/178482/Jak-jsem-se-pokousel-koukat-na-CT.html