Pan expezident se stal konečně čestným občanem Prahy 6. Neodpustil si při té příležitosti vypustit zlou slinu, která mimo jiné směřovala i na ty, kteří mu čestné občanství udělovali.

Pan bývalý prezident Havel žije v Praze 6 posledních 20 let. Tedy spíš - má tady u nás vilu. Života v této čtvrti se příliš neúčastní. Jinak by si totiž všiml obrovské proměny této čtvrti od dob totalitního režimu, která zkvalitnila život občanům Prahy 6. Ve srovnání s dobou, kdy tato čtvrť byla hlavně čtvrtí vojáků a esenbáků, je to dnes místo, které k bydlení často vyhledávají i cizinci.

Lidé, kteří zde bydlí, jsou vděčni za každou nově zrekonstruovanou ulici, dům, hřiště i park. My, co zde žijeme mnohem déle, než pan exprezident, milujeme svou čtvrť, těšíme se záhony květin, které zdobí rozsáhlé plochy od jara do podzimu tam, kde dříve rostly kopřivy a lebeda.

Pan exprezident si - jako bezdětný - těžko uvědomí, kolik bylo v Praze 6 investováno do škol,  aby se výuka stala pro děti příjemnější a zajímavější. Porovnáme-li školy a školky v dobách předrevolučních s tím, jak vypadají dnes, jsou k nepoznání. Tu proměnu však těžko ocení člověk, který do těch škol za komunistů nechodil.

Těžko lze čekat od člověka, který léta používal vozidlo s předností v jízdě, že ocení řešení naprosto zoufalé dopravní situace při výjezdu z Prahy 6. On určitě nestál v zácpách ve Veletržní, Svatovítské nebo v Korunovační. Tunel Blanka, který se buduje nedaleko vily pana exprezidenta, mu samozřejmě leží v žaludku, nedivím se tomu.

Chceme-li ale dovolit svým dětem, aby se dále množily, musíme počítat s tím, že ve městě budou přibývat i méně intelektuální stavby, než je knihovna, za to však pro život lidí nezbytné. Stavbu nákladné (i když zajímavě řešené) knihovny může před rozvojem infrastruktury v Praze upřednostňovat jen bezdětný zazobaný intelektuál.

Obvinění z tunelování stavby tunelu Blanka by mělo být dokázáno a zveřejněno. Tato skutečnost nás však těžko může překvapit v zemi, kde od dob totality platí, že "co můžeš ukradnouti dnes, neodkládej na zítra". Na tom se bohužel nezměnilo vůbec nic!

Vždyť nejvíce se rozkrádalo právě v dobách, kdy komunisti předali (s ulehčením) moc disidentům pod vedením Václava Havla a ti z toho byli tak zaskočení, že museli požádat o spolupráci zase komunisty, aby jim z té šlamastiky pomohli.

Možná to Václav Havel nemyslel tak zle. Ale já bych na jeho místě pokorně rozjímala o svých vlastních velkých omylech a chybách a kritizovala už raději jen doma u televize.

http://klokocnikova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=208630