A není se jim moc co divit. Obhájit před svým národem, že má jinému přispívat na až pětinásobný plat a trojnásobný důchod, se jeví jako zcela nadlidský úkol.

Pád vlády premiérky Ivety Radičové, která hlasování pro pomoc Řecku spojila s otázkou důvěry vládě, je tak realitou.

Stabilizační fond sice schválily ostatní země eurozóny, ale bez Slováků to nejde.  K přijetí je totiž podle zakládajících listin zapotřebí souhlas všech 17 členů eurozóny. Ve slovenském parlamentu proti další pomoci hlasovala slovenská vládní strana Svoboda a Solidarita, stejně jako opozice. Přiznejme si, že vysvětlit normálnímu Slovákovi, že má platit Řekům za jejich podvody a bezpracný život svou chudobou a vlastní problematickou budoucností, je skoro nemožné. Není divu, že k takové oběti pro záchranu Řecka a především francouzských a německých bank, Slováci nejsou a nebudou ochotní.

Podle zastánců přijetí návrhu na finanční pomoc bylo třeba dostát závazkům, ke kterým se Slovensko vstupem do eurozóny zavázalo, ale kritici správně poukázali na fakt, že takový proces by mohl být doslova nekonečný. Dnes Řecko, zítra Španělsko, pozítří Itálie? Nejchudší z Evropské unie bude platit udržení bohatství těch, kteří jen plýtvají? To snad vůbec někdo myslel vážně? (Pozn. Slovenský příspěvek do záchranného fondu měl činit téměř 10 procent HDP země.)

„Problém je v tom, že dnes nemáme jinou alternativu, než Evropskou unii“ vysvětloval ministr financí Ivan Mikloš. Ale o jaké EU je dnes řeč? Zadlužené, nefunkční, akce neschopné a tupě formální?

Veto Slováků je ozdravné. Řešit dluhy jinými dluhy k ničemu není a současná podoba Evropské unie a eurozóny nemůže pokračovat alibistickým odkládáním řešení zásadních problémů. Neustálé obavy, co udělají finanční trhy, se mění v zbytečnou paniku. Tyto trhy neudělají pravděpodobně vůbec nic, když nebudou mít možnost kam se přesunout. Do Číny? Do Brazílie? Do Ruska? Ale tam už by byly, kdyby pravidla těchto zemí jim garantovala zisky. A to negarantují.

 Takže panika, kterou úmyslně vytvářejí, je jen tlakem na vlády, aby sypaly do prožraných ekonomik finanční pomoc, vysoce úročenou a vysoce ziskovou právě pro tyto tzv. finanční trhy. Že hrozí krize roku 2008? Ale to je kapitalistická zákonitost, protože po krizi zůstanou jen ti nejlepší. Měnit staletí ověřený systém na všeobjímající socialismus je nejen naivní, ale nakonec i škodlivé, protože krize se jen prohloubí a prodlouží.

Není jisté, zda právě toto Slovákům došlo. Nesporně jim ale došlo, že dělat někomu užitečného blbce jen tak nebudou. To je hodně dobrý výsledek.

http://virtually.cz/journal/?q=node/4318