Napsali mi o Tugendhatu
Píší mi lidé o jejichž existenci jsem neměl tušení, které někdo upozornil na můj web. Píší tak, že podle náměstka Pospíšila také museli přijít o rozum. Třeba tento pán. Adresa je samozřejmě u mne. Nejde o žádné anonymy. S těmi se nepářu. Tomu kdo se podepíše poděkuji.
Děkuji za informaci, která se ke mně v uvedených kauzách dostala. K tomu:
Tugendat - když jsem se z novin dozvěděl o žádosti rodiny o navrácení majetku vily, považoval jsem tuto zprávu za jednu z nejlepších brněnských zpráv roku. Je mi takřka 70 let, celý život pracuji jako stavař v investiční výstavbě a bydlel jsem jako dítě v domě zahradou sousedící s Tugendhatem. Prosím, nepovažujte mne za ignoranta kulturních dědictví. Ale - jakákoli stavba byť od světově uznávaného architekta - která vyžaduje po pár desetiletích od svého vzniku (nejde o současnost ale stav vily těsně po válce, který znám a stav, který znám později, protože ve vile sídlili kolegové projektanti) naprosto extrémní náklady na údržbu, je důsledek špatného projektu a diletantské realizace. Můžeme pro slávu pana architekta vynakládat další a další stamiliony do oprav. Uvedení do perfektního stavu bude stejně pro bariéry památkářů nemožné. Takže opravy budou kontinuálním procesem. Ano - vraťme vilu - je to čestné řešení a ušetřené prostředky použijme účelněji. Tugendhatovi si ji neodvezou.
Europoint - výsledek jasný - celý proces realiazce se pouze zpozdí, prodraží, zkomplikuje, nádraží se stejně posune - dojde k vítězství pana Andera, protože to nebude 800 m ale pouze 600 m (stejně záleží na tom, kam položíme nulu pásma). Vadí mi na našem přístupu jedno - nedokázali jsme vysvětlit, že jde o přestavbu celého železničního uzlu s racionalizací všech železničních tras a nechali jsme se vmanipulovat do diskusí o poloze osobního nádraží, což je pouze jeden z bodů tohoto programu. V eventuelním dalším referendu (blbost je věčná) je nutno akcentovat komplexnost řešení.
Hodně sil.
odjinud aktuálně






