Dnes jsem kritizoval (tak trošku) MFD za uveřejnění článku o Zlatuškovi a koních. Z toho sloupku totiž čouhala řada poměrně nestabdardních kroků.

Nemělo to šifru redaktora, název rubriky byl pro mne nový a v neposlední řadě v době začínající volební kampaně mi ti zavánělo zvýhodňováním jednooho kandidáta. Tak jsem to napsal.

Když jsem přišel teď navečer domů, čekal na mne v poště mail pana šéfredaktora, kterého si vážím. Nepamatuji se totiž, že by udělal nějaký faul. Kromě toho, že ještě neopustil mé zaškatulkování do kategorie kontroverzní politik.

Napsal mi:

Vážený pane, trochu mě mrzí vaše dnešní reakce na Zlatušku v anketní otázce, kterou čas od času přes léto tiskneme. Taky si myslím, že vybrat tohoto pána či jiného kandidujícího politika do této rubriky nebyla od redaktora, který stranu sestavoval, nejšťastnější volba, ale poznámky o placeném PR jste si mohl odpustit.

V MF DNES nevycházejí v redakční části novin žádné placené články či podobné věci. To možná dělají jiní, ale MF DNES vždy zásadně a přísně placenou inzertní a redakční plochu viditelně a jasně odděluje.

Karel Škrabal

Tak jo , pane šéfredaktore. "Já to teda beru šéfe". Trefil jsem Vás, jak Vy říkáte, neprávem. Ale musíte připustit, že nestandardní symptomy tam byly. Na druhé straně mi ani tak nešlo o Vás, jako o obsah, v němž se nám představil nový rozměr renesančního brněnského velikána, muž-legenda rajtující přírodou  na bujném oři. Skoro bych na konci očekával větu: A se mnou přijde zákon.