Na smrtelné posteli.
Pánové pozor. Ať nedopadneme takhle. Mně to připadá dost ze života.
Na smrtelné posteli leží 80-letý milovaný manžel, otec, dědeček.
Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, žena, všechny děti, skoro všechny vnoučata a dokonce několik pravnoučat.
Všichni soucitně a v tichu čekají, až příjde ta chvíle. Náhle se dědeček probere a povídá: Povím Vám, mí nejbližší, své největší tajemství:
Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto.
Ale jednoho dne mi přítel pověděl: Ožeň se a založ rodinu, protože Ti nebude mít kdo podat sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň.
A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život.
Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálů s manželkou.
Autem jsem jezdil pro vás, děti moje, do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje.
Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď když ležím na smrtelné posteli, víte co je nejhorší ?
Co tatínku náš drahý ? všichni se ptají.
Nemám, kurva, žízeň...






