Plky o červeném rakovi.
Znak raka i slavná lékárna zůstanou. Tato věta z denního tisku je asi tak jediné, co je pravda na zprávách z dnešních brněnských novin.
Všechno ostatní je blablabla, které asi novináři nabrali od nastolicovaných lékárníků, kteří opouštějí prostor v němž léta fungovali za nájemné které s nájemným obvyklým v těchto místech mají tolik společného jako holinky s hodinkami. A že holt soukromý vlastník domu jim nechtěl trpět to, nač si zvykli, totiž na nízké nájemné od magistrátu.
Také ostatní sdělení kulhají ne na jednu, ale na všechny nohy.
Není pravda, že (cituji):
Ochranná známka na Červeného raka patří současnému provozovateli lékárny Vladimíru Pacoldovi, který v Masarykově ulici končí. „Domluvili jsme se. Ochranou známku si majitel domu pronajme. My provoz končíme s posledním únorem,“ uvedl včera lékárník Vojtěch Halámek. Podle současného majitele domu Zdeňka Ohniště se ale Brňané nemusejí ničeho bát. Na svém místě zůstane i proslulá lékárna. „Chceme, aby vše nadále fungovalo a změny proběhly rychle a bez komplikací. Nejlépe tak, aby lidé změnu ani nepostřehli,“ uvedl majitel Ohniště.
Podle dostupných informací, žádná ochranná známka registrována není, nechápu co tedy pan Pacold chce pronajímat. Červený rak je totiž domovní znamení, které podléhá památkové ochraně a je umístěno vedle vchodu na fasádě.

Znak nad vchodem u lékárny také lékárníkům nepatří, patří rovněž do památkové podstaty stejně jako vnitřní vybavení. Zdá se, že lékárníci hodlají zpeněžovat cizí hodnoty.

To, že si lékárnu nazvali Lékárnou u Červeného raka je irelevantní. Stejně tak se mohla jmenovat u Zelené žáby nebo Rudého vola.
Takže je jasné, že název lékárny s názvem domovního znamení nikterak nesouvisí a je věcí příštího nájemce, jestli si svou lékárnu nazve u Červeného raka nebo jinak. Odcházejícím pánům lékárníkům je po tom úplný nic.






