Vedle občanské společnosti tito jedinci často a rádi používají další politologický patvar, kterým je tzv. nepolitická politika.

Ta jediná je podle jejich názoru založena na morálce, pravdě a lásce. Jejím nositelem jsou vybraní nadlidé tvořící občanskou společnost. Jak správně poznamenal před pár dny v ČT Petr Hájek, jsou to skupiny nikdy nikým nevolené. Nikdy neprošly a neprojdou sítem voleb. Parlamentních voleb se štítí, protože ty jsou přece symbolem všeho nečistého...Čistota se skrývá pouze uvnitř reprezentantů občanské společnosti.

Ti nemaní žádný mandát, ale hrdě a s oblibou mluví za všechen lid. Pokud není náhodou  ve volbách zvolena jimi uctívána hlava státu či politická strana, svolávají lidi na náměstí a snaží se volby obejít. Zatím naštěstí bezúspěšně.

Jednou je to Impuls 99, podruhé Holešovská výzva, potřetí ProAlt a mnohé další projekty, které jsou si podobné jako vejce vejci.

Vymezují se vůči svobodné politické soutěži, volnému trhu, konzumu, jednotlivým politikům. Obvykle jen tito vůdcové jako jediní tuší, co je pro stát a společnost správné.

Především moralizují, moralizují a ještě jednou moralizují, protože velká slova o morálce zní vznosně a velkolepě. Káravým prstem ukazují na podnikatele, ekonomy, bankéře, ministry "ošklivé" vlády. Nyní je největším tahákem boj proti korupci. Na tak sladká slůvka slyší skoro každý.

Tito věční nespokojenci se zaštitují občanskou společností, jenž je tvořena "obyčejnými lidmi". Je tedy paradoxní, že vystupují proti výsledkům jakýchkoli voleb. Přitom právě ve volbách promlouvá hlas každého z nás. Všichni dohromady tvoříme občanskou společnost.

Volič ODS, ČSSD, VV, TOP 09, KSČM, Svobodných a mnoha dalších politických stran je součástí občanské společnosti.

A nebo je vše jinak a občanskou společnost tvoří jen vyvolení, tedy ti, co sdílí pokřivené vidění světa mluvčích ProAlt a spol.?

Bláhově jsem se domníval, že i já jako občan České republiky jsem součástí občanské společnosti. Nejspíš jsem se mýlil.

Trend nepolitické politiky se výrazně projevuje i v současné předvolební kampani prezidentských kandidátů. Bývalá herečka Táňa Fischerová se při každé možné příležitosti chlubí tím, že je kandidátkou občanské společnosti.

Tato žena nejspíš nikdy nečetla knihy zabývající se ekonomií, historií a vznikem demokracie. Nikdy nesáhla po dílech Adama Smithe, Ludviga von Misese  a mnohých dalších.

Její světonázor je postaven jen na emocích a zkušenostech z divadla.

Přesto si jednoduše odvodila, že současná demokracie a kapitalismus jsou prohnilé skrz naskrz, a proto přišla se zaručeným receptem, jak ze světa zprovodíme sociální nerovnost a korupci. Žena se středoškolským vzděláním a průměrnou znalostí anglického jazyka se rozhodla spasit svět. Kolik takových lidí bez vzdělání a s údajně "zdravým selským rozumem" chtělo spasit svět před ní? Mám je jmenovat? Je třeba rozebírat, jak jejich "mírumilovné" sny nakonec skončily?

V Hyde Parku před pár dny se roztomile usmála nad dotazem jednoho z diváků, který její vidění světa přirovnal k tomu komunistickému. Paní Táňa odvětila, že ona přece své utopistické snahy nebude na rozdíl od komunistů prosazovat silou. Věřím, že tato ovčí babička možná ne, co ale její příznivci?

Usmívá se, hlásí se k alternativě a s naprostou  lehkostí a nenuceností žongluje s pojmy "zastupitelská demokracie", "soukromé vlastnictví" atd. Žádný řád světa, který se budoval po staletí, přece neexistuje, vše můžeme změnit ku prospěchu...koho vlastně?

Musím znovu souhlasit s textem Tomáš Haase, který byl publikován i zde na ePortál. Není přece možné si po 23 letech demokracie začít vymýšlet, že to je nějaké celé nedokonalé, a proto vymyslíme jinou demokracii.

Ve Spojených státech či Velké Británii funguje demokracie staletí, ale my, kandidáti občanské společnosti, jsme chytřejší a vše změníme. Přestože nemáme páru o ekonomii, právu, ani historii, byli jsme osvíceni paprskem prozřetelnosti a naordinujeme České republice jinou, lepší demokracii.

Nesmysl, řekl bych dokonce, že velmi nebezpečný nesmysl.

Jiná demokracie neexistuje. Pokud někdo společně s paní Táňou či Karlem Janečkem hledá alternativní demokracii, směřuje možná k jiné formě společenského zřízení, ale ta se už nenazývá demokracie, ale diktatura. Jenom diktatura může mít totiž mnoho podob...

V internetových diskuzích narážím se železnou pravidelností na odhodlané prohlášení od lidí, kteří udělali v jedné větě pět gramatických chyb:: "Klaus není mým prezidentem". A obvykle svůj hrdý postoj člena občanské společnosti doprovází ryzími argumenty, které jeho postoje "vysvětlují" a ospravedlňují ( Klaus je agent Kremlu, krade pera) atd.

Proč u nás mluvčí tzv. "občanské společnosti" jako zaseklý gramofon na náměstích opakují, že Klaus není jejich prezidentem a Nečasova vláda není jejich vládou? Když se ohánějí velkými slovy, nikdy mezi nimi nechybí tolerance, láska, sociální cítění, pokora. Proč tedy nerespektují své spoluobčany, kteří si Nečase zvolili?

Čí je tedy Klaus prezident, než všech občanů naší země? Gustáv Husák, Václav Havel i Václav Klaus byli a jsou moji prezidenti. Byl jsem totiž občanem ČSSR a dnes České republiky.

Husák byl představitelem komunistické mašinérie, která vraždila, věznila a mučila mé občany. Proto pozbyl práva stát v čele naší země. S Václavem Havlem jsem v mnohém nesouhlasil, ale nikdy by mě nenapadlo za zády s mojí variantou občanské společnosti  (ve které třeba nebudou zastoupeni socialisté a komunisté) skandovat, že není mým prezidentem a vláda Miloše Zemana moji vládou. Respektoval jsem, že ČSSD si prostě moji spoluobčané zvolili. Ač jsem si mohl myslet, že se rozhodli špatně. A ač vím, že se tak v nejbližších volbách rozhodnou opět.

Samozvaní mluvčí občanské společnosti by proto měli respektovat, že současná vláda má mandát určité části našeho obyvatelstva. Chtějí snad tvrdit, že tito lidé nejsou součástí občanské společnosti?

Existuje snad několik variant občanské společnosti a jen některé z nich jsou podle nich ty správné a užitečné?

http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/5404-obcanska-spolecnost-2012-pravda-a-laska-musi-zvitezit-nad-soukromym-vlastnictvim-parlamentni-demokracii-a-svobodnym-trhem.aspx