Jsou v denním životě i světlé okamžiky. Dnes mi přišel poštou dopis, který mi udělal radost. Dopis člověka, kterého si velice vážím a který pro Brno dělá víc než desítky vůdců různých občanských sdružení ať už korektních, které jenom hájí svoji věc nebo různých pseudopolitických šibalů. Podotýkám, že se nejedná o politika, ale o intelektuála a člověka, jehož věhlas už překročil nejenom hranice Brna, ale i republiky. Jeho totožnost neodhalím, alespoň ne veřejně. Nemám zájem, aby byl některými kteří mu nesahají ani po kotníky ostouzen, jenom proto, že projevil kousek lidství. Dovolte, abych se s Vámi podělil o kus jeho člověčenství  a tímto mu vysekl svou poklonu a poděkování za vlití energie do žil.

Vážený a milý Petře,                                                                

dovol, abych Ti ještě touto písemnou formou popřál vše nejkrásnější k Tvému významnému životnímu jubileu. (Sice jsem Ti přál osobně, ale „co je psáno...“)

Před deseti lety jsme se ještě neznali, i když jsme žili v jednom městě – ve městě, které je stejně tak někdy krásné jako jindy protivné. Domnívám se, že jsme se sblížili, (omluv tuto troufalost, ale já to tak vnímám), skrze nám podobnou touhu vymanit naše město z letité letargie, zakomplexovanosti a nenávisti. Oba totiž víme, že za těmito synonymy nestojí město samo, nýbrž lidé, kteří v něm žijí. A za snahu s tímto něco podniknout, (i když mnohdy marnou), si zasloužíš úctu a poděkování. Považuji Tě za blízkého příbuzného všech těch legendárních rytířů, kteří bojovali tu s nepřízní oceánů, tu s větrnými mlýny, jindy s pouhou lidskou tupostí. Nebylo a není vždy nutno v oněch soubojích vítězit, bylo a je však důležité tyto souboje z čistého přesvědčení vést. Potkávám až příliš malověrných, kteří nic nedělají, protože prostě žijí ve strachu. Avšak lidská bytost je přece zrozena k aktivitě stejně jako loď, kterou nikdo nestaví proto, aby nikdy nevyplula z přístavu. A proč Ti to píšu, když Ty to víš? Protože chci, abys věděl, že to o Tobě vědí i jiní. 

V úctě k Tobě a k práci, kterou děláš