Soud poslal včera nepravomocně na nepodmíněný výkon trestu dva neonacisty

za vedení nechutného antisemitského a rasistického webu. Na první pohled by se dalo říct, že je to zpráva dobrá - nicméně uvědomíme-li si její důsledky, tolik do smíchu nám být nemůže. Je to totiž plivnutí do tváře českému právnímu řádu, který se neřídí tím, co obsahuje, ale nekodifikovanými - třebaže morálně oprávněnými - pohnutkami.

Tento případ, kdy soud v Havlíčkově Brodě poslal do vězení dva fanatické neonacisty, je průlomový. Jde totiž o první případ, kdy byl někdo odsouzen k nepodmíněnému trestu podle paragrafu o propagaci a podpoře hnutí směřujících k potlačování lidských práv a svobod občanů. Na tom by v zásadě nebylo nic špatného, pokud ovšem by tu nebyla dvě velká a významná ALE.

Jak vcelku logicky prohlásil Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku ve včerejších Událostech, komentářích na ČT24, těžko si dnes můžeme představit, že někdo půjde a sebere Vojtěcha Filipa na základě stejného zákona, na základě kterého byli zadrženi a odsouzeni ti dva neonacisté. Třebaže zákon hovoří zcela jasně, tedy jakákoliv hnutí tohoto druhu jsou trestná a dokonce třebaže jmenuje explicitně nacismus i komunismus, jsou podobné aktivity nacismu upírány a komunismu zcela v pohodě trpěny. Jak je možné, že justice neměří stejným metrem a když už se rozhodla potírat antisystémové názory (tento krok má přibližně stejný počet kladů i záporů, je tedy jen otázka názoru, zda ho zavést nebo ne), proč nechává komunisty například veřejně hulákat na náměstí tak, jako jsem to viděl minulý čtvrtek v Děčíně? Abychom to nedávali za vinu jen justici, stejné máslo na hlavě mají i média, která o nacistech informují jako o živoucích zrůdách (ne, že by neměla do značné míry pravdu), ale která zároveň považují komunisty za cosi neškodného, možná trochu výstředního. Nejsou v tom ale sama - stejný názor výslovně řekla předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová v témže pořadu České televize, tedy že nacismus je odsouzeníhodný, zvrhlý, vraždící a tak vůbec (potud v pořádku), ale že komunismus je něco docela jiného, je neškodný, nikoho nezabíjí, nikomu neubližuje. Rád bych touto cestou paní předsedkyni informoval o tom, že komunistické zrůdy mají na svědomí celosvětově okolo sta milionů mrtvých, nemluvě vůbec o počtu perzekuovaných a všemožně diskriminovaných na základě původu či příbuzenského vztahu s někým nepohodlným, atp., kteří komunistické peklo čirou náhodou přežili. Když už jsem v tom informování, rád bych dodal, že komunisté tímto způsobem nebezpeční jsou dodnes, protože explicitně KSČM je prodlouženou rukou Moskvy v českém parlamentu a prosazuje v České republice zájmy polototalitní velmoci, která by si ráda obnovila panství z dob SSSR. Narozdíl od nacistů, jejichž působení je takřka čistě kriminálního charakteru bez geopolitického kontextu. Stejně jako bych rád dodal, že navzdory zákazu nadále existující Komunistický svaz mládeže má zabíjení nevinných lidí přímo ve svém programu, a to na základě třídního klíče.

Tímto se dostávám k tomu druhému ALE - je opravdu správné publikování těchto názorů zakazovat? Již jsem zmínil, že takové opatření má zhruba stejný počet výhod a nevýhod, nicméně dodal bych, že se geograficky jeho důsledky liší. Jinak bude fungovat zákaz v Čechách a zákaz v Německu, jakož i povolení v Čechách a povolení v Německu. Zatímco například Německo má tradici státu, jemuž se obecně důvěřuje, zákaz publikace takových myšlenek se přijímá všeobecně jako oprávněný a ti, kteří se toho dopouštějí, se zpravidla dočkají veřejného zostuzení a opovržení. Ne tak v Čechách, kde je zvykem jakékoliv "nepřátele" státu a pořádku velebit a dělat z nich hrdiny - dobrým příkladem budiž ten zloděj co ukradl půl miliardy korun nebo všichni, kdo jezdí jako šílenci po silnicích. Publikování myšlenek narozdíl od hazardní jízdy či loupeží nemá jednoznačný poškozující dopad, proto by se měl stát takového postupu spíš zdržet. Čím víc bude v českých podmínkách zakazovat publikaci určitého myšlení, tím více to myšlení bude přitažlivé. Čistě jen na základě faktu, že je antisystémové - to mnohým Čechům stačí bohatě k tomu, aby projevili své sympatie. Osobně bych radil ponechat to právě na tom veřejném opovržení, tedy ať si každý kdo chce poté, co uvidí bolševika nebo nacistu něco někam psát řekne: to je ale vůl. Uvědomme si, že zákazy a klacky pod nohama jsou přesně to, co jak nacisté, tak bolševici milují, protože mají pak proti čemu se vymezovat a na základě čeho nabírat nové sympatizanty. Trestejme - a tvrdě - skutečné činy, tedy plánování naplňování těch ideologií v praxi, ne to, že někdo někam napsal Sieg Heil nebo Čest, soudruzi.

http://www.nekorektne.com/2008/09/spolenost-svoboda-slova-nebo-trestn-za.html