Když jsem minulý týden kritizoval v článku Proč rád žiji v Brně (http://www.paulczynski.cz/13282.html) redakci LN za otištění dle mne příšerného příspěvku pana Váši (kritika pana Landy) rozhodně jsem neměl na mysli, že by se  redakce měla zeptat mne.

Ale oni zvedli výzvu jakoby chtěli říci: Tak se ukaž, co vypotíš ty. Tak jsem vypotil. Dnes mi dali prostor, tak uvidíme, jak mne sepsují diskutéři.

A toto jsem napsal:

Těžká otázka.
Možná proto, že jsem se tu narodil a s mateřským mlékem jsem ssál zdejší atmosféru. Atmosféru největší vesnice tohoto státu, jak říkají někteří. Tu vesnici v tomto bonmotu neberu jako nic hanlivého. Je to nejpřesnější vyjádření brněnských poměrů, kdy se zná kdekdo s kdekým, kdy si vidíme tak řečeno do kuchyní. A někdy i do ložnic.
Možná proto, že jsem si tu rozbíjel svá kolena, možná proto, že jsem tu prožíval své první lásky, možná proto, že jsem se tu oženil a klopotně budoval své hnízdo, z něhož vyletěli dva malí Pavouci, což je přezdívka, kterou mají chlapi našeho rodu od nepaměti. Nevím. Prostě tu mám rodinu, přátele, a práci.
A to, že sem patřím shledávám pokaždé, když vyrazím za hranice“všedních dní“ – čím dále jsem od domova, tím víc se mně začne po krátké době stýskat po Brnisku. Po přátelích a možná i po nepřátelích(a že jsem si jich za těch 20 let v politice stačil nadělat).
Asi žiji v Brně rád proto, že je to můj domov. I když mu Pražáci říkají obydlená zatáčka mezi Prahou a Vídní. Mám tu zatáčku prostě rád protože ja taková jaká je. Trochu město, trochu vesnice.

Ing Petr Paulczynski (Pavouk)
Brněnský zastupitel a emeritní brněnský radní